2. Pasáže, naznačující možnost ztráty spásení nemluví o ztrátě spásy, ale o ztrátě odměn v nebi (Zj 2:26, 3:11-12, 3:21) nebo též o ztrátě tohoto  života jako extrémního trestu nad neposlušným křesťanem (1 Kor 11:30). Když křesťan hřeší, Bůh ho vychovává napravováním (Žid 12:6-11, Zj 3:19). Pokud se křesťan Bohu vzpírá a žije v hříchu dál, Bůh jako nebeský dobrý Otec zvyšuje intenzitu trestu, aby křesťana napravil. V extrémním případě může nakonec člověka předčasně vzít „domů,“ tím, že dovolí, aby v důsledku své neposlušnosti předčasně zemřel. (1 Kor 11:30). V tomto případě by člověk šel do nebe, i když žil v hříchu.  Nejvyšším trestem není peklo, ale ztráta pozemského života a ztráta nebeských odměn za službu Kristu. 

3.Bible nás varuje že mezi opravdovými křesťany jsou též křesťané falešní a křesťané tělesní.  

Falešní křesťané: (Mt 13:24-30, 37-43; Řím 8:5-10, Lk 8:13, Juda 12-22...). Falešní křesťané navštěvují křesťanská shromáždění, říkají, že uvěřili v Krista, ale ve skutečnosti ho nikdy nepřijali z hloubi srdce. Jejich víra je moc mělká a sobecká na to, aby je skutečně spasila. Nemají dost hluboký kořen – Lk 8:13. Když se tito lidé odvrátí od Krista, ti ve skutečnosti spásu neztratili- nikdy totiž nebyli opravdu spasení – Mt 7:21-23. Možná, že si jednou vezmou k srdci Pavlova slova (přezkoumávejte se, jestli jste ve víře – 2 Kor 13:5) a uvědomí si, že jejich hříšný, sobecký život nenese „ovoce spásy“ a dojdou k pokání a ke skutečné, oddané, spasitelné víře. Lk 8:13 ale spíš naznačuje, že eventuelně odpadnou i od toho povrchního křesťanství.

K falešným křesťanům patří i lidé, kteří vyznávají jiného Ježíše, než Ježíše Bible a vyznávají jiné evangelium, než jaké je v Bibli (2 Cor 11:14; Gal 1:6-9)

Mormoni – věří, že Ježíš je bratr Lucifera.

Svědci Jehovovi – věří, že Ježíš je archanděl Michael a nevěří, že Ježíš je Bůh.

Vyznavači východních náboženství (Nový věk) vyznávají „kosmického Ježíše.“

Některé kulty, např. Gnostické, učí, že Ježíš není Bůh.

Tělesní křesťané: (Mt 13:22, 1 Cor 3:1-4... ). Ti jsou duchovně narození, ale nechali se ďáblovým sváděním nachytat a padli zpět do svého hříšného způsobu života. Lk 8:14. Nežijí podle Boží vůle a Bůh je napravuje (Žid 12:6). Pokud Bohu nadále vzdorují, Bůh zvyšuje účinnost potrestání. V extrémním případě vezme vzdorovité Boží dítě „domů“ tím, že mu vezme jeho pozemský život (Ez 18:4, 20). Duše je ale spasena (1 Kor 11:30-32). Pokud by bylo možné spásu „zahodit,“ jsou v nebezpečí, že když neučiní pokání, že ji eventuelně zahodí a zemřou ve svých hříších  (Ez 18:24; Jn 18:24).   

Několik veršů naznačujících, že křesťan spásu ztratit nemůže: Jn 6:37-40, 10:27-30, Řím 8:29; 38-39; Fil 1:6; Ef 1:13-14; 2 Tes 2:13; Žid 7:25; 1 Pet 1:5; 1 Jn 5:13; Juda 24.

Několik veršů naznačujících, že křesťan spásu může ztratit/zahodit: Iz 1:28; Mt 7:21; Lk 14:27-30; Gal 3:3-4, 5:41 Tim 1:19-20; ; Žid 3:12-15, 6:4, 10:38-39, 12:25; Lk 8:13, Zj 2:11, 2:17, Zj 3:5, ... V některých případech, jako Lk 8:13 si člověk spíš myslel, že je spasený, ale nebyl, protože víra v něm nezapustila kořeny a v době pokušení odpadl. Ale Židům 6:4-6 při nezaujatém čtení nejvíc dává smysl, že se zde píše o lidech v církvi, kteří byli spasení a přesto odpadli zpět do světa. Jestli ztratili spásu, nebo se „jen“ vrátili do světa, není lehké rozhodnout.

Závěr:

Na jednu stranu nedává smysl, že by člověk mohl ztratit věčný život, který v momentě kdy činil pokání k Bohu (Sk 20:21) a uvěřil v Ježíše Krista podle Písem (1 Kor 15:3-5) obdržel od Boha jako dar. Jaký by to byl věčný život, kdyby o něj člověk přišel – to by nebyl v tom případě věčný život. 

Na druhou stranu je spousta lidí, kteří si myslí, že jsou spasení, ale nejsou – Boží slovo v nich nezakořenilo a v době zkoušek odpadnou – Lk 8:13.

I když si myslím, že člověk spásu ztratit nemůže, nemohu brát na lehkou váhu pasáže jako Žid 3:12-15, Žid 6:4, Zj 2:11, 2:17, Zj 3:5... Trochu mi připadá, že Bůh ve své ohromné moudrosti to takto napsal, protože Biblí promlouvá ke každému osobně – podle toho, co který člověk právě potřebuje slyšet. Pro lidi, které někdo zbytečně straší tím, že ztratí spásu, Bůh má verše, které je uklidní a ujistí, že jim spásu nikdo nevezme. Pro lidi, kteří sice pusou vyznávají Krista, ale berou Boží milost na lehkou váhu a mají tendenci pošlapávat Kristovu krev, Bůh má slova varování a napomenutí, abychom Jeho ohromné milosti nezneužívali. Prostě žijme podle Boží vůle, kterou najdeme v Bibli a potom se nemusíme nijak bát, že bychom spásu ztratili.  

© 2012 Milan Tachecí