PŘEHLED ZJEVENÍ, KAPITOLA 1

 Věci, které jsi viděl.

1:1, NBK: Zjevení Ježíše Krista, které mu dal Bůh, aby ukázal svým služebníkům, co se musí brzy stát.

Brzy = Ř. en táchei je lépe přeložit ne brzy, ale rychle - v rychlém sledu. Když čtete Zjevení, tak vidíte, že se děje mnoho monumentálních věcí v krátkém časovém období. Není divu, je to doba, ke které lidstvo spěje po tisíciletí – Doba soudu a obnovy. Bůh po tisíciletí trpělivě snášel naše hříchy, satanovo zhoubné dílo – a teď přišel čas to napravit. Boží soud proběhne rychle, v rychlém sledu.

1:3, NKJ: Požehnáno tomu, kdo čte, I těm, kteří slyší slova tohoto proroctví a drží se toho, co je v něm napsáno, protože ten čas je blízko (Ř. Éggús;  KJ: At hand – při ruce, další na řadě, za rohem - z pohledu Boha, ne zrovna krátký čas). Správný význam tedy je, že tato proroctví jsou další na řadě, mohou být kdykoliv spuštěna, ale neznamená to časově blízko z lidského pohledu.

Události popsané od 4. Kapitoly jsou v prorockém kalendáři další na řadě. Mohou být kdykoliv spuštěny! A až to začne, tak to půjde rychle!

1:1-3: Janův úvod:

1:1-2: Proces, jakým jsme obdrželi Zjevení Ježíše Krista: Bůh Otec ho předal svému Synovi, ten ho předal andělu, který ho předal apoštolu Janovi, který nám o tom vydal svědectví.

Ukázal – Ř semaímó = naznačil – jak - znameními a symboly. Je důležité mít na paměti tuto skutečnost – že Zjevení je kniha plná symbolů – ale nemusíme si ty symboly domýšlet, to Bůh ani nechce, protože každý by si to vysvětlil po svém, jak to také udělali Préteristé a Historici.

            Důležitý princip výkladu Zjevení je to, že každý symbol použitý ve Zjevení je vysvětlen nebo naznačen někde jinde v Bibli. Vyložit Zjevení je v určitém smyslu jednoduché – najdete si příslušný symbol v jiné části Bibla a voila! Už máte výklad. Vždy je nejlepší vykládat Bibli Biblí. Je tu ale malý háček – křesťan musí tu Bibli velmi dobře znát, a to je dlouhý proces. Nicméně proces požehnaný, jak objevujete významy symbolů, jeden po druhém.

3: Objevování významu symbolů ve Zjevení skrze hloubkové studium Bible je bezpochyby to požehnání, o kterém Bůh mluví.

1:4-8: Jan vyřizuje pozdrav sedmi církvím: Tedy nabitý pozdrav!

- sedmi církvím v Asii, tj. Římská provincie nazývaná Asie, ne celá Asie. Dnešní Turecko, kterému teď vládne Islám.

Milost (Ř. Cháris = Milost / dar = dostanu, co si nezasloužím. Oproti tomu Milosrdenství / soucit (Ř. éleos) = nedostanu, co si zasloužím) např. 1 Tim 1:2.

... a pokoj vám. Vinný hříšník může mít pokoj s Bohem jen, když přijme Jeho Milost a Milosrdenství. (Ef 2:8-9). 

od: (Boží Trojice)

            1.Ten, který je, a který byl a který přichází. Když se Mojžíš zeptal Boha na jméno v Ex 3:14, Bůh mu řekl: „Jsem, který jsem.“ Heb slovo „Ha-yah,“ Neboli JHWH, Jehova - je složené slovo ze tří slůvek, znamenajících: 1. On je, 2. On byl, 3. On přijde (bude). Tudíž ten, který je, byl a přichází je Otec, Jehova, ale protože je Bůh trojjediný, tento titul se vztahuje i na Syna a Svatého Ducha.

Přichází. Bible je plná zmínek též o jeho Druhém Příchodu. Otec přichází ve formě Ježíše Krista.

            2. Od sedmi Duchů před Jeho trůnem. Is 11:1-2: Duch v sedmeré hojnosti Jeho moci, spočívající na výhonku z Jišaje (Jišaj = otec Davida.... výhonek je Ježíš.)

1.Duch Pána, 2. Duch Moudrosti, 3. Duch Porozumění; 4. Duch Rady, 5. Duch Moci, 6. Duch Poznání, 7. Duch Boží Bázně (Phillips).

            3. Od Ježíše Krista. S Otcem a Duchem zde máme Ježíše Krista jako 1. „věrného Svědka“ – když byl na Zemi a věrně svědčil o Svém Otci;  2. Prvorozený z mrtvých – vzkříšen v oslaveném těle a 3. Vládce králů země – když se vrátí, aby vládl.

Při zamyšlení nad Pánem Ježíšem a jeho úřady Proroka, Kněze a Krále, se Jan už nemohl udržet a spontánně přešel do údivu a chvály našeho Pána:

Tomu, kdo nás miloval a omyl nás od našich hříchů svou vlastní krví. Nestačí, že Ježíš za nás zemřel, ale že za nás prolil svou krev. Ne Jeho smrt, ale Jeho krev smyla naše hříchy. Moderní překlady a liberální teologové se tomuto faktu vyhýbají, není politicky korektní mluvit o smytí hříchů krví. Ale právě Jeho krev jediná mohla naše hříchy smýt. Žid 9:22: ... bez prolití krve není odpuštění.

A učinil nás králi a kněžími svému Bohu a Otci. Ne učiní, ale učinil. Je to hotová věc. I když zatím strádáme v tomto chatrném stanu v tomto hříšném světě, pro Boha, který vidí minulost, přítomnost i budoucnost najednou, už JSME králi a kněžími. Pro naše časem omezené chápání je to sice záležitost budoucnosti, ale prostě budeme s Kristem vládnout jako králové a uctívat Boha jako kněží, tj. jako ti, kdo jsou k tomu povolaní, žádní amatéři.... 

Ve SZ. žádný židovský král nemohl být zároveň kněz. Mohl být král a prorok (např. David), ale ne král a kněz. Toto ohromné privilegium Bůh rezervoval pro Kristovu nevěstu, církev.

            Jak bychom se tedy měli chovat, když jsme Bohu králi a kněžími? Lačnit po věcech světa, honit se za penězi, koukat na porno, opíjet se, pomlouvat, hádat se.... nebo bychom měli jako to nejdůležitější hledat Boží království a jeho spravelnost (Mat 6:33)?!

Jemu buď sláva a moc na věky věků. Amen!

A Jan oznamuje Jeho Druhý přichod:

Přichází s oblaky – Mat 24:30, Sk 1:9-12.

A spatří ho každé oko. Nikomu to neunikne. Jehovisté tvrdí, že Ježíš přišel v r. 1914 a vládne z tajné komnaty. Nebiblické. I proto je Préteristiský a historický výklad Zjevení chybný – Ježíš Kristus podruhé ještě nepřišel, protože to nikdo neviděl, tudíž ani toto proroctví nemohlo být zatím naplněno. (Zach 14:4 – Stane na Olivetské hoře a ta se pod Jeho mocí rozpoltí ve dví).

I ti, kdo jej probodli. Židé, skrze Římany. (Pilát chtěl Ježíše 3x propustit, ale Židé zvolali: „Ať je jeho krev na nás a na naše děti...“ Mt. 27:25.).

1:8: Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec, praví Pán... (Pán = Ř. Kuríos – svrchovaný v autoritě. Svědkové Jehovovi zde mají ve svém Překladu nového světa slovo Jehova místo Kurios, protože nevěří, že Ježíš je Bůh – ale to je nesmysl, protože „Jehova“ je Starozákonní pojem v Hebrejštině, zatímco Nový Zákon byl zapsán v Řečtině).

... který je a který byl a který přichází.  Zde mluví Syn, ztotožňuje se s Otcem, Jehovou. Ježíš je navěky s Otcem jedno. Jn 10:30 – Já a můj Otec jsme jedno. Ježíš je „Já jsem“ – Ř. Ego eimi (... Dříve, než Abrahám byl, Já jsem - Jn 8:58) – ten samý „Jsem, který Jsem“, z Ex 3:14. Kdo upírá Ježíši Božství, uctívá jiného Ježíše, který nespasí.

Ježíš je Počátek i Konec. Ježíš vše stvořil (Jn 1:3). Ježíš dokončí Boží plán stvoření a vykoupení, „odtvoří“ tento zkažený svět a stvoří nové nebe a novou zemi, kde již nebude hříchu, pláče ani nemoci...

Jak bychom mohli milovat někoho, koho neznáme nebo uctívat Boha, o kterém moc nevíme. Zjevení nám poskytuje užasný pohled na našeho mocného Pána a Zachránce. Křesťanovi nezbývá, než padnout na kolena a našeho Pána z celého srdce uctívat, jako to udělal apoštol Jan.

1:9-20: Jan popisuje své první vidění – Oslaveného Pána Ježíše!

Jaký to úžasný dojem, který mu vyrazil dech!

Situace: V. 9: Jan, spolutrpící v pronásledování křesťanů. Uvězněn pro svědectví o Kristu a Bohu na ostrově Patmos. Ale též společník a bratr nejen v utrpení, ale i v Království a v trpělivosti Ježíše Krista. Ostrov Patmos byl nehostinný kamenitý ostrov, poblíž malé Asie. Satan se přepočítal, když Jana uvěznil a odloučil od křesťanského společenství. Kdyby nechal Jana pokračovat ve službě výuky Slova křesťanům a kázání evangelia nespaseným, Jan by spíš neměl čas napsat knihu Zjevení. Ale zde, v osamění na ostrově, sám Bůh byl Janovi společníkem v těchto viděních, a umožnil Janovi, aby je zapsal a poslal svým bratrům a sestrám. Podobně Apoštol Pavel měl čas psát své listy, když byl dva roky v prvním římském uvěznění.

1:10: V Pánův Den:

1. Neděle, den, kdy Ježíš vstal z mrtvých, den kdy vznikla církev a den kdy se scházela ranná církev (1 Kor 16:2). Pánův den je přídavné jméno, termín, který používala ranná církev k označení prvního dne v týdnu, tj. den po židovské sobotě.

2. Den Páně – Boží soud. Někteří teologové vysvětlují, že Jan byl Duchem přenesen do budoucna – kde viděl dobu Příchodu Ježíše – Den Páně. Den Páně je období začínající vytržením církve a vrcholící fyzickým příchodem Ježíše Krista na zem.

Jan byl v duchu přenesen do Boží přítomnosti. Nejprve slyšel hlas, potom viděl oslaveného Ježíše. Hlas řekl: Jsem Alfa a Omega, první a poslední... Ježíš se opět ztotožnil s Otcem. (...Já a Otec jsme jedno – Jn 10:30.) Jan se otočil a viděl sedm lamp. Ne jako židovská manora, ale sedm samostatných lamp v kruhu a uprostřed nich viděl oslaveného Ježíše. Záhy se Jan dozvěděl, co ty lampy znamenají - představují 7 konkrétních církví v římské provincii Asie. Ježíš si vybral prájvě tyto, aby nám ilustroval tajemství... v. 20. Jak za chvilku uvidíme, tyto církve představují hned několik věcí:

1.Konkrétní církveJanově době

2.Typy dnešních církví

3.Historie církve až do dnešní doby.

Církve mají být světlem světu (Mat 5:14), proto ty lampy. Ježíš odešel ve slávě k Otci, kde buduje pro nás místo (Jan 14:2-3)  a dokud si pro nás nepřijde, máme tu pro Ježíše svítit v temnotě tohoto světa. Jakým světlem jsem já? Jakým světlem jste pro sousedy, pro lidi v práci... ?

Klíčový verš k porozumění Zjevení je v. 19: rozdělení knihy na tři části:

1.Věci, které jsi VIDĚL (minulost) = k. 1

2.Věci, které(přítomnost) = k. 2-3 – současná éra církve – historie církve od apoštolské doby až po návrat Ježíše Krista. Tyto dvě kapitoly znázorňují stav církve na zemi v sedmi rozdílných obdobích. Historie církve končí vytržením (1 Tes 4).

3.Věci, které se BUDOU dít potom (budoucnost). = k. 4-22. Co se bude dít potom, co skončí historie církve: Velké Soužení, o kterém Ježíš mluvilMat 24:21; Jeho viditelný návrat na zemi uvede Jeho Království, a nakonec věčné Boží království.

A teď se pozastavíme nad  Oslaveným Pánem Ježíšem. Až uvidíme Ježíše, uvidíme, co viděl Jan – už ne chudého tesaře, ale Krále králů.

1:13: Jakoby Syna člověka. Jan Ježíše dobře znal, ale v oslavené formě ho před tím viděl jen chvilku na hoře transfigurace (Mt 17:2). Oslavený Ježíš vypadal jinak, ale přesto Jan věděl, kdo to je – Syn člověka.

Oděného dlouhým rouchem a přepásaného na prsou zlatým pásem.  V rouchu nejvyššího kněze. Pás symbolizuje službu, zlatý pás symbolizuje Kristovu službu v plném souladu s Božím svatým a spravedlivým způsobem. V Bibli jsme četli o služebníkovi, který se opásal a obsluhoval stoly (Lk 12:37, 22:30). Ježíš je nejvyšší kněz podle řádu ne Aaronova, ale Melchizedekova (Žid 5:6, 10; 6:20, 7:1, 11, 15, 17, 21) – který nabídl Abrahamovi chléb a víno v Gen. 14:18. Ježíš se před Bohem za nás přimlouvá (Žid 7:22) a vede náš život – když ho necháme. Nenechal nás v tom samotné – Mt 28:20: A hle, jsem s vámi po všechny dny, až do skonání věku ( Ř. ion = věk; svět = Ř. cosmos).  Ježíš jen tak v nebi nesedí, ale slouží nám, jeho vykoupenému vlastnictví (Ef 1:13-14, 1 Kor 6:19-20).

Jeho hlava a vlasy byly bílé jako vlna, jako bílý sníh. Každý symbol ve Zjevení je v Bibli někde vysvětlen nebo zmíněn. Dan 7:9-13: Odvěký se posadil... a vlasy na jeho hlavě byly jako čistá vlna... Kdo je Odvěký? V Dan 7 to je Jehova Izraele, ke kterému přichází Syn člověka, ale zde se dovídáme, že Syn člověka je sám Odvěký. Jehova Starého Zákona je Ježíš Nového Zákona. Kristus je plně Bůh a plně člověk. Mikeáš 5:2: Z Betléma vzejde vládce Izraele... Odvěký.

            Kdo ubírá Kristovi Božství, uctívá jiného Ježíše, ne Ježíše Bible. Ježíš Kristus je Bůh v lidském těle (Kol 1:15: On je obraz neviditelného Boha; Kol 2:9: v Něm je tělesně přítomná veškerá plnost Božství..). Kristus je jednorozený Boží syn, pomazaný, který přišel v milosrdenství zachránit ztracené, vinné hříšníky. Věříte v Něho, že je Váš Zachránce?

Jeden z důvodlů, proč se satan snaží, aby se Zjevení v církvích neučilo, je, že velice jasně presentuje Ježíše jako Boha, totožného se starozákonním Jehovou.

Jeho oči byly jako planoucí oheň... Takto ho Jan na zemi neznal, jedině možná, když Ježíš napomenul farizeje. Pamatujme na to, že všichni, kdo ho odmítají, jednou uvidí Jeho oči jako planoucí oheň. Nic se neskryje před jeho pronikavým pohledem. Všechno bude přivedeno na světlo a souzeno. To nejlepší, co mohou lidé udělat, je přiznat se ke svým hříchům a opustit je (Pří 28:13), dokud jsou ještě naživu. Uvědomujeme si, že když se s Bohem setkáme poprvé, je to s našim pytlem hříchů? Ale pro toho, kdo se poprvé setká s Bohem v den Soudu, pro toho už bude pozdě. Proto nabádejme lidi, aby se s Bohem setkali, dokud žijí v tomto světě. Setkáme se s ním vírou, ne s pokusy vylepšit se. Přijdeme tak, jak jsme, s jedinou prosbou – že je Zachránce hříšníků, a pozval nás, abychom k Němu přišli. Ty oči, které jsou jako planoucí oheň a dívají se do hloubi naší duše, se naplní nejněžnější láskou a budou vás k Němu táhnout.

Jeho nohy jako bronz rozžhavený v peci. Bronz je ve SZ symbolem soudu. Bronzový oltář, který stál před stánkem setkání, na něm neustále hořel oheň Božího doudu. Byl bronzový, protože bronz ten oheň vydržel. Ježíš má zde z bronzu nohy, protože stojí pevně na spravedlnosti a bude spravedlivě soudit. Přichází den, kdy se postaví na všechno co je v rozporu s Pravdou a Spravedlností. Vše nesvaté bude zničeno při Božím Soudu. Proto přijměte Jeho milost, než ten Soud přijde (Ef 2:8-9).

Jeho hlas byl jako zvuk mohutných vod. Když stojíte na břehu rozbouřeného moře, jste v údivu nad jeho silou. Když jsem navštívil Hawaj, bydlel jsem na severním pobřeží ostrova Oahu v hostelu 5 m od vody – vlny i za klidného moře zněly jako burácení dělostřelby. Jednoho večera jsem se na chvíli posadil na vyvýšeninu poblíž břehu a jakoby instinktivně jsem se zvedl a začal jsem odcházet. V ten moment se z ničeho nic přivalila veliká vlna, téměř 3 m a dunivým hukotem smetla vše, co bylo tam, kde jsem před chvílí stál. 3 m na Havaj není moc, viděl jsem i 18 m vlny – při soutěži v surfingu. Hlas oslaveného Ježíše je hlas obrovské síly.

            Ta moc, v milosrdenství, znamená vaši spásu. Stejná moc, při soudu, znamená věčné zatracení! Každý může přejít od smrti do života tím, že poslechne Jeho hlas – nejlépe hned teď. Brzy Jeho lid uslyší tento mocný hlas, jak je volá ze země k sobě. ...Neboť sám Pán sestoupí z nebe s hlasitým povelem... a mrtví v Kristu vstanou první... potom my, kdo jsme naživu budeme vytrženi s nimi do oblak, a setkáme se s Pánem ve vzduchu. A tak budeme s Pánem navždy. 1 Tes 4:16. JEŽÍŠŮV HLAS MÁ MOC VZKŘÍSIT MRTVÉ (Jn 11:25, 43-44). Není divu, on je Slovo, skrze které bylo vše stvořeno (Jn 1:1-3). Jeho slovo v obráceném procesu „odtvoří“ nepřátelské armády, které se proti němu postaví ve Zj 19. Jeho Slovo je připodobněno k ostrému, dvojsečnému meči, který vychází z jeho úst. To je Slovo Boží (Žid 4:12). Liberální teologové a liberální překladatelé si s tímto ostrým mečem zahrávají a snaží se ho otupit, ale marně. Boží Slovo je mocné a neoddolatelné.

V pravé ruce měl sedm hvězd. Hvězdy představují Boží službu svěřenou jeho Svatým, kteří jsou zodpovědní za to,  aby zářili Jeho světlem v tomto temném světě. Verš 20. vysvětluje, že jsou to poslové sedmi církví. (Ř. Slovo aggelos znamená anděl, ale to vlastně znamená posel. Podle kontextu 2. a 3. kapitoly vidíme, že by Ježíš nepsal andělům, tudíž to jsou jeho poslové církvím, tj. Jeho služebníci – starší, pastoři. Ježíš držel církevní služebníky ve své pravé ruce.

Dan 12:3: Ti, kteří obrátí mnohé ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy navždy a provždy. Hvězdy symbolizují Boží služebníky.

Jeho tvář zářila jako slunce v poledne (NKJ: ve své síle). Když byl Saul z Tarsu sražen z koně – viděl světlo z nebe – viděl Ježíšovu tvář, v oslňující žáři, až z toho oslepl.

Janova reakce, když spatřil oslaveného, mocného Ježíše – padl mu k nohám jako mrtvý. Též obvyklá reakce na anděly. V přítomnosti bezhříšných bytostí se cítíme strašně špinaví a ztracení – Is 6:5: Běda mi, jsem ztracen, protože jsem člověk nečistých rtů a žiji mezi lidmi nečistých rtů a mé oči spatřily Hospodina, Pána zástupů.

Ale Ježíš položil na Jana svou pravici a povzbudil ho.

Já jsem ten první i poslední... byl jsem mrtvý, a hle, jsem živý na věky věků. Svědci Jehovovi tvrdí, že ten Zjevený není Ježíš, ale Jehova. Mají pravdu, že je to Jehova - ale pletou se, když říkají, že to není Ježíš. Jak jsme si vysvětlili, Jehova SZ je Ježíš NZ. Zde to máme. „První a poslední“ je titul Jehovy, a přitom je spojený s tím, že byl mrtvý a byl vzkříšen, což je samozřejmě Ježíš. V 5. Kapitole uvidíte, jak Beránek, Ježíš, bere svitek od Otce, který sedí na trůnu, zatímco Beránek je též uprostřed trůnu... Trojice Boží je v Bibli zjevná, ale pro náš malý mozek velice těžko pochopitelná. 

Mám klíče od smrti i záhrobí. Co je smrt? Smrt je oddělení ducha od těla. Js 2:26: ... tělo bez ducha je mrtvé... V Bibli neexistuje, že by duše spala. Duch člověka není v hrobě. Tělo jde do hrobu, ale duch se vrátí k Bohu, který jej dal – Kaz 12:7. Hades (záhrobí) je stav ducha bez těla. Kristus má klíče od smrti a záhrobí. Proto věřící nejsou v záhrobí, kde jsou duše očekávající Boží soud,  ale v Kristově přítomnosti. Ježíš zvítězil nad smrtí, když vstal z mrtvých.

Závěr:

Jan 10:17-18:Proto mě můj Otec miluje, protože pokládám život, aby si ho zase vzal zpátky. Nikdo mi ho nebere, ale sám ho pokládám. Mám moc ho položit a mám moc si ho zase vzít zpět...

Jak nám Bůh odhalil v Písmu, a zde ve Zjevení, máme ohromě mocného a schopného Pána. Vlastně se mu absolutně nikdo nevyrovná. A ten mocný Pán, který přichází, žije prostřednictvím Svatého Ducha přímo v našich srdcích. Jsme dědici Jeho království. Jsme Bohu kněží a králové. Máme věčný život. To všechno díky Ježíši Kristu, který se ohromně ponížil, když přišel z Jeho království mezi nás, aby nás vykoupil svou krví. Děkujeme, Pane Ježíši, ať Tě posloucháme jak se Pánu sluší, a ať Ti děláme radost... Maranatha! Pane, přijď!

© 2009, 2013 Milan Tachecí