KŘESŤANSKÝ KŘEST

Význam křesťanského křtu: Veřejné prohlášení, že člověk se stal následovníkem Ježíše Krista (odvrátil se od svých hříchů a vírou přijal Ježíše Krista za svého Spasitele a Pána).

Proč křest: Pánův příkaz: Proto jděte, dělejte učedníky ze všech národů; křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého. (Matouš 28:19)

Římanům 6:3-8: ³ Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše, jsme pokřtěni do jeho smrti?

⁴ Jsme s ním tedy skrze křest pohřbeni do smrti, abychom tak jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli začít chodit v novotě života.

⁵ Jsme-li s ním tedy ztotožněni podobou ve smrti, jistě budeme ztotožněni i podobou vzkříšení.

⁶ Víme přece, že náš starý člověk byl ukřižován s ním, aby bylo umlčeno hříšné tělo, abychom již dále nesloužili hříchu.

⁷ Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu.

⁸ Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít.

Důležité upozornění: Křest vodou nespasí, je to pouze důležité uposlechnutí Pánova příkazu veřejného vyznání víry.  Člověk je spasen tím, že činí pokání ze svých hříchů (tj, vyzná je Bohu, poprosí ho o odpuštění s úmyslem odvrátit se od nich) a vírou přijme Ježíše Krista za Spasitele a Pána.

Kdokoli by se totiž styděl za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde ve své slávě a ve slávě Otce a svatých andělů. Lukáš 9:26

Provedení křtu:

Křest pokropením: tradice některých církví.

Křest ponořením – podle biblického vzoru ranné církve, budující na křtu pokání, kterým Jan Křtitel připravoval lid na příchod Mesiáše.  (Mk 1:4:Tak přišel Jan, křtil na poušti a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.)

Společenství Calvary upřednostňuje křest ponořením z následujících důvodů:

1. Ponořením a vynořením z vody se symbolicky ztotožňujeme se smrtí a vzkříšením našeho Pána Ježíše Krista.

V něm jste také obřezáni obřízkou, jež nebyla učiněna rukama, ale svlečením těla hříchů skrze obřezání Kristovo.

Spolu s ním jste pohřbeni křtem, jímž jste také spolu s ním vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil   z mrtvých. Koloským 2:11-12.

2. Ponořením a vynořením z vody je znázorněno naše znovuzrození – v Kristu jsme zemřeli hříchu a duchovním narozením (Jan 1:12-13) jsme nové duchovní stvoření. 

Křtem jsme s ním pohřbeni do smrti, abychom – tak, jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou –       i my vkročili do nového života (Řím 6:4, NBK).  Proto, jestliže jeněkdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, vše je nové!  (2. Korintským 5:17).

Slovo Křest se odvozuje od řeckého slova baptizo, což znamená ponořit (plně namočit). Někteří teologové  trvají na tom, že tento výraz pouze znamená přijít do úzkého kontaktu (s vodou). S ohledem na výše uvedený Biblický kontext  i základní význam řeckého slova baptizo, upřednostňujeme křest ponořením, ne pouhým pokropením.  

Ostatní druhy „křtu“:

Křest byl svatý rituál který znázorňoval očištění, zasvěcení, nebo ztotožnění se s určitým vedoucím, skupinou nebo učením.

Židovské „křty:“ rituální omývání, např. rukou; očišťování oblečení, nádobí i nábytku. (Lev 8:6, Ex 19:10-14, Mk 7:3-4, Heb 9:10).

Křest Jana Křtitele: příprava Židů na příchod Mesiáše vyjádřením jejich touhy odvrátit se od hříchu (pokání) a žít spravedlivým životem. (Mt 3:11)

Křest Ježíše: Ježíš nepotřeboval činit pokání, protože byl bez hříchu, ale Ježíš se křtem zasvětil pro Boží službu, kterou křtem veřejně započal. (Mk 1:9-12).

Křest Svatým Duchem: (Vylití Svatého Ducha na lidi). Nadpřirozená práce Svatého Ducha, kterou jsou věřící připojeni do církve, tj. Kristova těla. (Lk 3:16; Řím 6:3-4; 1 Kor 12:13; Gal 3:26-27; Ef 4:5; Kol 2:9-12; Isa 44:3-5; Ez 36:25-27; Jn 1:33; 3:5; Sk 1:5; Řím 8:9-11; Tit 3:4-6).

Křest ohněm: Soud při Druhém příchodu Krista – Mat 3:9-12