Hlavní stránka Články
Email

PODOBENSTVÍ O ZLODĚJÍCH KONÍ 

Byl, nebyl, žil, nežil, jeden mocný král a ten měl obrovskou zálibu v chovu ušlechtilých koní. A protože měl těch svých koní moc, najmul si několik rančů, aby se mu o koně starali. Jeden z těch rančů se jmenoval Oves. Ti koně šlechtili tradičními osvědčenými metodami. Pak tu byl také ranč Candy. Vedení tohoto ranče bylo obzvlášť ambiciózní a tak se řídili novou progresivní metodou. Jejich stěžejní přístup spočíval v novém, umělém krmivu pro koně. Slibovali si, že jejich koně budou po tomto krmivu silnější, rychlejší a odolnější.

Ale přes jejich veškeré úsilí se koně v ranči Candy nemnožili o nic rychleji, než v ostatních rančích. Ba naopak. Jejich koně začali tloustnout, byli více nemocní a méně se množili. Ambiciózní rančeři si s tím marně lámali hlavu: „To nové, umělé krmivo je výživnější než oves, a koně se po něm mohou přímo utlouct, tak proč tloustnou a jsou víc nemocní, když tak dobře žerou?“ Co mohlo být nestrannému pozorovateli celkem jasné, ambiciózní rančery z Candy ani nenapadlo vyhodit to nové, umělé krmivo a nahradit ho normálním, osvědčeným krmivem pro koně, jako je třeba oves. Protože s krmivem koní experimentovali dlouhá léta, zapomněli na to, z čeho by se vyvážená strava pro šlechtění koní měla skládat.

Když však ambiciózní rančeři z Candy viděli, jak se sousednímu ranči daří, jak jsou jejich koně zdraví a silní a plodí zdravá a silná hříbátka, pojala je nesmírná ZÁVIST.

„Když mají takhle zdravé a silné koně bez našeho nového, umělého krmiva, jak by teprve ty jejich koně byli zdraví a silní na „našem krmivu,“ přemýšleli rančeři z Candy. „To by se pak vyhrávaly závody,“ zasnili se. Tyto myšlenky jim nakonec nedávaly vůbec spát.   

Neustálým pochlebováním si naklonili personál sousedního ranče Oves a cílevědomě získávali jejich důvěru. „Jste úžasní, převzácní... , naši nejlepší partneři v byznysu,“ říkali jim při každé příležitosti. A tak personál sousedního ranče Oves ani nenapadlo, že jejich „nejlepší partneři“ z Candy mají tajný plán se svým novým umělým krmivem. 

Protože se koně v ranči Oves pěkně množili a rostli, personál začínal být trochu přepracovaný. „Proč najímat nové rančery, když naši nejlepší přátelé z Candy toho nemají moc na práci? Proč jim nedat trochu prostoru v našem ranči, ať nám pomůžou s chovem našich krásných koní? Třeba se od nás něco přiučí, a možná se něco přiučíme my od nich,“ uvažovali rančeři s Ovsa.  „Vždyť všechny koně stejně patří stejnému králi.“

A tak si rančeři s umělým krmivem úlisným pochlebováním pomalu ale jistě získávali nehlídaný přístup ke koním ranče Oves. Začali s sebou nosit to nové, umělé krmivo a BEZ VĚDOMÍ rančerů z Ovsa ho začali jejich koním nenápadně podsouvat. Dokonce získali pravidelný přístup k jednomu výběhu, kde pak nerušeně krmili koně jejich parťáků svým novým, umělým krmivem.

Ale ouha – tedy ouha pro ranč Oves:

1. Oba ranče měli společné soustředění v přípravě koní pro svého Krále.  Nic netušící personál z ranče Oves se radoval, jak to všechno pěkně jde, jak jim pomoc sousedů umožnila si vydechnout a nabrat síly do nové sezóny. Dokonce jim za pomoc začali pěkně platit.

Ani je nenapadlo nic zlého, když ranč Candy trval na tom, aby se na to soustředění přivezlo převážně to nové, umělé krmivo z Candy – pro VŠECHNY koně, nejen pro ty z Candy.

2. Při soutěžích vždy vyhrávali rančeři z Candy! „Vidíte, jak koňům prospívá naše nové, umělé krmivo,“ hrdě se chlubili. Byla tu ale nemalá nesrovnalost. Ukázalo se totiž, že personál z Candy nezávodil na svých koních, ale na koních z ranče Oves, které „nějak“ přimíchal do svého stáda.

Ač všechny trofeje shrábl ranč Candy, všechny vítězné koně pocházely z ranče Oves. Vedoucí personál z ranče Oves byl jak opařený. Namítli, že jezdci z Candy by měli být diskvalifikováni, protože vyhráli na koních z ranče Oves, ne na svých.

3. Na to jim však bylo řečeno, že všechny koně stejně patří stejnému Králi, tak proč by měli každému kazit radost z výhry. Tedy z povedené „výhry“ ranče Candy. Samozřejmě až na pár nechápavých moulů, se personál z ranče Oves právem cítil podvedený.

Jakoby to vše nestačilo, personál z ranče Oves začal podezírat, že něco není v pořádku s tím novým, umělým krmivem z ranče Candy. Nemohli zatím prokázat proč, ale viděli, že jejich koně, které ambiciózní rančeři z Candy nestřeženě krmili svým novým, umělým krmivem, začali chřadnout. Nejvíce chřadli koně, které toho umělého krmiva spořádali nejvíc. Připadalo jim sice neuvěřitelné, že by to opěvované umělé krmivo z Candy bylo příčinou chřadnutí jejich koní, nicméně vzali vzorek na podrobný rozbor.

Výsledky rozboru poukázaly na šokující skutečnost: Nejen, že to umělé krmivo z ranče Candy bylo pro koně velice NEZDRAVÉ, protože neobsahovalo klíčové prvky zdravé výživy koní, ono bylo navíc NÁVYKOVÉ! Proto se po něm koně mohli tak utlouct. Koně ho milovali, i když jim škodilo.

No, a po soustředění to nakonec prasklo! Koně z ranče Oves, kteří byli nejvíce krmeni tím novým, umělým krmivem z Candy, začali po tom nezdravém, ale návykovém krmivu tak lačnit, že po nocích, když nebylo vidět, utíkali z Ovsa do Candy, aby se zase mohli co nejdříve nažrat toho návykového, nezdravého umělého krmiva. Ani se s rančery z Ovsa nerozloučili, ba ani nepoděkovali za skvělou péči a dobrý výcvik.

Samozřejmě došlo k pozdvižení, a k další podivné věci. Místo toho, aby se rančeři z Candy zastyděli, přišli do Ovsa s obviněním, že koně utekli proto, že je v Ovsu bijí holí zákonictví a že je o ně špatně postaráno. (Proč tedy právě koně z Ovsa vyhráli všechny závody, že). I když personál z Ovsa předložil plno důkazů o správné, odborné a láskyplné péči o své koně, i když úpěnlivě prosili, aby ranč Candy vrátil zběhlé koně zpátky, bylo to marné. Žádná milost od Candy!  Vyšlo najevo, že vedení ranče Candy nemá zájem dělat to, co je správné, ale jen to, z čeho jen oni mají prospěch. Dokonce odmítli sdělit, které koně v noci přeběhli do jejich stáda.

Marně zoufalí rančeři z Ovsa dokazovali, že ta nová, umělá a „lepší“ strava pro koně vlastně ty milované koně pomalu ZABÍJÍ. Rančeři z Candy teď už jen fanaticky a nemilosrdně obhajovali svůj „produkt,“ to umělé krmivo. Trvali na tom, že když k nim koně z Ovsa přeběhli „sami od sebe,“ že to svědčí o lepší péči a krmivu v Candy.

Navzdory mnohým důkazům, fanaticky odmítali fakt, že koně z Ovsa k nim utekli pouze proto, že začali být na tom umělém krmivu ZÁVISLÍ. 

Zde příběh končí. Rančeři z Candy si fanaticky a bezohledně prosadili svou, hlavně že jsou „úspěšní,“ protože teď mají víc koní (tedy do té doby, než některé koně z té umělé stravy chcípnou). Opět se jim vyplatilo řídit se starým dobrým příslovím „účel světí prostředky.“

Co si myslíte vy? Co udělá Král, až se tohle všechno dozví? On je totiž spravedlivý a velmi miluje všechny své koně, a samozřejmě chce, aby byli krmeni zdravou, vyváženou stravou. Odmění rančery z Candy za to, že teď mají větší "přírůstek" koní?

 

Podle skutečné události, kdy místní křesťanský sbor byl napaden vlky v ovčí kůži - křesťanským kultem přestrojeným za "nejlepší přátele."

A není divu! Neboť sám satan se proměňuje v anděla světla. Proto není nic neobvyklého, když se jeho služebníci také vydávají za služebníky spravedlnosti - kteří však skončí, jak si zaslouží. 2 Kor 11:14-15, NKJ.

© 2012 Milan Tachecí