PŘEHLED ZJEVENÍ, ÚVOD:

 ÚVOD: Je smutné, že mnoho Křesťanů s knihou Zjevení dělají pravý opak toho, co Bůh zamýšlel. Staví se k ní jako k těžko pochopitelné, zapečetěné knize, a tak se ji vyhýbají. Ale Zjevení NENÍ zapečetěné proroctví, jako bylo proroctví Danielovo (Dan 12:9).

            Zj 22:10: Nezapečeťuj prorocká slova této knihy, neboť ten čas je blízko (Ř. Engús – na řadě, za rohem...)

Bůh hned na začátku Zjevení napsal, že tomu, kdo ji čte a těm, kdo ji slyší, a drží se toho, co je v něm napsáno, je požehnáno.

Mnoho lidí nebere knihu Zjevení vážně, protože si říkají, že se tam píše, že se to mělo stát brzy, a nestalo se to. Jak však začneme studovat historii církve zjevenou do budoucna a naplněnou, jak dnes vidíme, pochopíme, že když se církev posadila ve 4. století na římský trůn, začala si myslet, že Zjevení se už naplnilo. V každém případě, udělejme rozbor slov brzy (Ř. en táchei) v 1:1 a „ten čas je blízko (Ř eggús) v 1:3. Uvidíme, že správný překlad není, že se to mělo stát brzy, ale že až se to stane, tak to půjde rychle. Jedna věc bude následovat druhou v rychlém sledu. Lidé se nebudou stačit divit, co se všechno děje. A to, co se má stát je blízko ne časově, ale v tom smyslu, že je to další věc na řadě v prorocké budoucnosti. (Více v k. 1). Události popsané ve Zjevení od 4. kapitoly mohly a mohou být spuštěny kdykoliv. Proto nemáme "spát," ale dychtivě očekávat Ježíšův příchod. 

Zjevení je hluboká kniha a k jeho chápání hodně pomůže, když křesťan zná dobře celou Bibli. Například pomůže, když dobře známe Genesis, kde vše začalo, abychom lépe chápali konec, který popisuje Zjevení. Abychom mohli tuto knihu lépe chápat, musíme si připomenout určité Biblické principy, které jsou klíčem k chápání Zjevení. Když chcete studovat Zjevení do hloubky, je potřeba mít tyto klíče. Tak jsem dospěl k závěru, že udělám, co v tomto krátkém čase mohu, abych ve vás probudil zvědavost a povzbudil ke studování Zjevení, i celé Bible, která poskytuje k chápání Zjevení potřebné klíče. A tak jak jen můžete, čtěte a studujte Zjevení a zbytek Písma a proste Boha, aby vám přiváděl na mysl verše z jiných částí Bible, které pomáhají Zjevení vysvětlit.

Zj 1:3: Požehnáno tomu, kdo čte, I těm, kteří slyší slova tohoto proroctví a drží se toho, co je v něm napsáno, protože ten čas je blízko (Ř. Éngús;  KJ: At hand – při ruce, další na řadě, za rohem - z pohledu Boha, ne zrovna krátký čas).

Kdo Zjevení nestuduje a nedrží se ho, ten přichází o požehnání.

Bůh si z nás nedělal legraci, když říkal, že je požehnáno tomu, kdo zachovává slova proroctví této knihy a drží se ho (1:3, 22:7). Proto Bůh od nás očekává, že budeme tomuto proroctví rozumět, aby nám mohl skrze toto proroctví požehnat...

 Co je vlastně Zjevení?

     Není to Zjevení Svatého Jana, ani Janovo Zjevení. V prvním verši je to vysvětlené – ZJEVENÍ JEŽÍŠE KRISTA. Ř. Apokálupsis, od čehož odvozujeme slovo Apokalypsa. Apokalypsa ale není konec světa, jak se často jmenují filmy o konci světa. Apokalypsa znamená zjevení, odhalení. V tomto případě, zjevení Ježíše Krista v Jeho Slávě. Odhalení konce Božího plánu, jehož středem je oslavený obětní Beránek za naše hříchy - král králů a Pán pánů, Ježíš Kristus. Zjevení presentuje Ježíše Krista jako odmítnutého Beránka, který brzy bude vládnout ve své slávě – Beránka na trůnu!

            Zjevení je obrovská naděje pro křesťany žijící ve světě, který zešílel. Ježíš řekl, že přijde Velké soužení, jaké nebylo od počátku světa až po dnes, a jaké už nikdy nebude. Kdyby ty dny nebyly zkráceny, žádné tělo by nebylo zachráněno, ale kvůli vyvoleným však budou tyto dny zkráceny. Mt 24:21-22.

            Svět, který se křesťanům se slabou vírou moc líbí, se žene stále rychleji do stavu šílenství. Pokud si to někdo z Vás ještě neuvědomuje, rozhlédněte se pozorně kolem sebe. Pokud Vám nepřijde divné, co se ve světě děje, pak je to možná tím, že Bibli moc nečtete a neznáte. Svět a to, jak se víc a víc lidí chová, je víc a víc v protikladu s Boží vůlí – ke své vlastní újmě. Ježíš nám vysvětlil proč – vládcem tohoto světa je totiž ďábel – Jn 12:31, 14:30, 16:11.  Není to tím, že by se Bohu jeho plán vymkl z rukou, Bůh je stále svrchovaný vládce nad celým vesmírem. Zároveň se ale ďábel proti Bohu vzbouřil, jak vidíte ve Zj. 12:9: ten dávný drak (had NKJ), zvaný ďábel a satan, který svádí celý svět – byl svržen. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním....

            Boj Archanděla Michaela a Božích andělů proti ďáblovi s jeho anděly, popsaný ve Zj 12 není o tom, jak ďábel poprvé zhřešil. Toto je budoucí, poslední boj, kdy ďábel bude z nebe totálně svržen. Bible nám to vysvětluje: V Jóbovi 1:6 a 2:1 má ďábel ještě přístup k božímu trůnu, tak jako i dnes - kde lidi před Bohem obviňuje, jako to dělal s Jóbem – „seber mu vše, co má, a uvidíš, jak tě prokleje!“ Job 1:11. Ďábel obviňoval před Bohem Jóba, že není tak bezúhonný, jak vypadá. Ďábel obviňuje i vás, říká: „Stejně má radši prachy, než Tebe, stejně má radši porno, než Tebe. Stejně má raději lidský obdiv, než Tebe. A Bůh řekl Satanovi, dobře, vše co má, je ve tvé moci, ale na něho ruku vztáhnout nesmíš.“  Podobně Bůh, který zná naše srdce, říká ďáblovi, našemu obviňovateli: Dobře, seber jim to, a uvidíš, že i tak mě mají rádi...

V Jóbovi vidíme důležitý princip, který dobře ilustruje kniha Zjevení. I když je od pádu Adama a Evy vládcem tohoto světa satan, satan stejně nemůže dělat, co chce, ale ať dělá, co dělá, ať škodí, jak škodí, stejně jenom vykonává Boží vůli. Jak vidíme v Jóbovi 1:11, Satan může dělat jen to, co mu Bůh dovolí.

            Proč ale Bůh dovolí Satanovi, aby škodil lidem? Je to důsledkem našeho hříchu a lidské rebelie proti Bohu. S hříchem vstoupily do světa smrt a utrpení. Spravedlivý Bůh to dovolí, protože lidstvo se k němu obrátilo zády.  Lidé sklízí, co zaseli (Gal 6:7-8). Svět máme takový, jaký si ho děláme – Bez Boha. Většina vládců zemí světa totiž v Boha nevěří, nevěří v Jeho Syna, Ježíše Krista, nevěří, že potřebují záchranu od svých hříchů. A tak jsou ďáblem podvedeni a třeba i nevědomky ve své rebelii vůči Bohu vykonávají vůli Satana, místo vůle Boha. To ale nenarušuje Boží svrchovanost. Bůh ve své ohromné moudrosti z nás neudělal roboty, ale svobodně myslící lidi se svobodnou vůlí. Bůh se v určitém smyslu dobrovolně omezil ve své svrchovanosti, abychom mohli mít svobodnou vůli – abychom ho mohli milovat dobrovolně. Člověk nemůže Boha milovat dobrovolně, pokud by neměl svobodnou vůli. Pokud pilně studujete Bibli místo extra-Biblické literatury, sami k tomu dojdete.

            Navíc je to právě utrpení, které nás konečně vede k tomu, abychom zvolali k Bohu: „Bože pomoc! Bože, zachraň mě!“ Dokud je nám dobře, drtivá většina z nás nemá potřebu Boha hledat. Myslíme si, že si vystačíme.

Pří 14:12, 16:25: Je cesta, která se zdá člověku správná, ale na jejím konci je to cesta smrti.  Evě se zdála cesta dobrá, když pojedla ze stromu poznání dobra a zla - a zemřela – okamžitě od toho momentu hříchu ztratila nesmrtelnost a její tělo spělo ke smrti až nakonec zemřela. Gen 5 je smutné svědectví o tom, že i zbožní muži předpotopní doby vždy nakonec zemřeli. „Tomu a tomu bylo tolik a tolik let, a zemřel,“ je refrén Gen 5.

            A tak Bůh, ve své moudrosti dopustí utrpení, aby ho lidé hledali – alespoň když už jim nic jiného nezbývá.

I ve Zjevení vidíte, že Bůh znovu a znovu posílal lidi, aby kázali spásu více a více šílenému světu. Když už to nešlo jinak, poslal s evangeliem anděla – Zj 14:6-7.

Proto tedy Bůh řekl skrze Jakuba 4:4, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem – protože svět se nechal podvést ďáblem a vykonává jeho vůli, místo aby konal vůli svého Stvořitele. A z toho šíleného světa Bůh století po století, hodinu po hodině, minutu po minutě zachraňuje lidi, kteří k němu zvolají o pomoc, vyznají mu své hříchy a věří Kristu za spásu jejich duše.

            Dnes víc a víc lidí Boha nejen neposlouchá, ale i nenávidí -  protože jsou obtěžkáni hříchy a bláhově to prostě nechtějí řešit, protože chtějí dál hřešit. Čím dále jsou od Boha, tím víc ale dělají to, co chce satan, který je skrze pozlátko hříchu podvádí, a lidé se ženou do konečné záhuby. Lidé nenávidí Boha, ale v poslední chvíli Bůh zasáhne, aby se lidstvo ve svém šílenství totálně nevyhladilo. Bůh ve Zjevení zachrání svět, který by se bez Jeho milostivého zásahu absolutně zničil. Ale ani Kristova vláda přímo z Jeruzaléma nevyléčí lidi, kteří milují hřích víc, než svůj život. Proto je Bůh nakonec nucen zničit tento svět ohněm – aby jednou provždy zbavil své Stvoření rakoviny hříchu. Zničením světa ale vše nekončí. Zničením tohoto hříšného světa začíná perfektní život v novém nebi a na nové zemi – na požehnané věčnosti. To vše je naděje pro ty, kdo patří Kristu, kteří zdědí Boží království. Potom už nebude ani smrti, ani bolesti, ani nářku, protože dřívější věci pominuly Zj 21:4.

            Pro ty, kdo Kristu nepatří, kdo odmítají jeho obrovskou záchranu, pro ty je Zjevení mrazivým varováním. Bůh nejen zachrání ty, kdo k němu zvolali, Bože, Pomoc!, Bože, Odpusť... Bůh konečně bude soudit ty, kteří nemoudře Jeho stvoření zpitvořili, zprznili a zničili. Zj 11:18: ... přišel čas, aby Bůh zničil ty, kdo ničí zemi.

            A tak Zjevení je vyvrcholení, pokud to tak mohu zjednodušeně říct, odvěkého boje Zla proti Dobru. A má happy end pro všechny, kdo mají Boží Bázeň. Už Šalamoun řekl v Pří 9:10: Bázeň Boží je počátek moudrosti a poznání svatého je porozumění.

Bez Boží Bázně chybí světu moudrost až tak moc, že má tendenci sám sebe zničit. WW1, WW2.... války popsané ve Zjevení – WW3 a dál.... Bez Boží moudrosti se lidé vždy navzájem ničí.

Zjevení je korunní kniha celé Bible!

Genesis je kniha počátků, Zjevení je kniha naplnění. Zjevení kompletuje Genesis. Kdo nestuduje Zjevení, tomu chybí „rozuzlení případu.“

            Genesis nám ukazuje pozemský ráj ztracený skrze hřích. Zjevení ukazuje znovuzískaný ráj skrze Kristovo pomazání.

            V Genesis vidíme prvního Adama a jeho ženu, kterým Bůh dal vládu nad Stvořením. Ve Zjevení vidíme druhého Adama a jeho Nevěstu, jak vládnou nad vykoupeným světem.

            V Genesis vidíme začátek hříchu, ke kterému Adama a Evu svedl satan. Ve Zjevení vidíme satana provždy uvrženého do ohnivého jezera.

            V Genesis vidíme stavbu Babylónské věže a počátek falešného náboženství. Ve Zjevení vidíme skoncování s falešným náboženstvím a zhoubu posledního Babylónu......

            V Genesis přišly v důsledku hříchu na scénu bolesti, nářky, starosti, slzy a smrt. Bůh uzavřel Zjevení otřením všech slz a přivítáním jeho vykoupených domů, kde hřích, smrt, bolest a strasti nemají místo.

            Zjevení je v mnohých aspektech požehnaná naděje všem, kdo se usmířili s Bohem a vyhlížejí Beránkův příchod. Těm, kdo Beránka odmítají, je Zjevení posledním varováním: A každý, kdo nebyl zapsán v Knize života, byl uvržen do ohnivého jezera (Zj 20:15).

            Je několik metod, jak vykládat tuto knihu. A když si zvolíte nesprávnou metodu, tak z toho budete mít akorát bramboračku. Například:

A: Alegorický vs. Doslovný výklad.

            Alegorický výklad má tendenci hledat za vším jen nějakou symboliku. Jeden z problémů je být konsistentní v pravidlech, jak si tu symboliku vykládat. Alegorický výklad je příliš nekonkrétní a často se dostává do rozporu s ostatním Písmem.

            Doslovný výklad bere doslovně vše, co dává při čtení smysl. Co při běžném čtení smysl nedává, to je třeba vyložit jako poezii, podobenství, symboliku... – dle Biblických pravidel.  Veškerá symbolika ve Zjevení je totiž někde jinde v Bibli už vysvětlena. Stačí tedy vědět, kde to najít... J.

            Doslovný výklad v porovnání s alegorickým poskytuje mnohem méně prostoru k chybnému výkladu. Apoštol Pavel napsal Korintským: 1Kor 4:6, aby se od něho a Apolla naučili nedomýšlet se víc, než co je psáno. Tento verš prakticky vyřazuje Alegorický výklad jako přijatelnou metodu, protože při alegorickém výkladu se komentátor nezbytně domýšlí víc, než co je psáno. Proto preferuji výklad doslovný. 

B: Tři základní pohledy na Zjevení:

            Preteristický, Historický a Futuristický. Každý systém výkladu může být dále rozdělen do různých (navzájem si odporujících) pohledů.

1.Préteristický: Téměř vše už bylo naplněno, napsáno neznámou osobou, která se jmenovala Jan nebo se vydávala za apoštola Jana. Cílem bylo povzbudit křesťanydobě pronásledování jedním z Římských císařů. Někteří učí, že téměř vše bylo naplněno v r. 70 n.l. když byl Jeruzalém dobyt a zničen římskými legiemi.

Problém: Nějak jim uniklo, že i když zničení Jeruzaléma v r. 70 n.l. byl konflikt krvavý a hrozný, byl nicméně konflikt lokální a ne celosvětový. Zjevení popisuje konflikty a pohromy GLOBÁLNÍ. Mnoho událostí zapsaných ve Zjevení se prostě nikdy nestalo. Moře se neproměnilo v krev, slunce nepřestalo svítit, nebyly 35 kg kroupy, nebyl celosvětový diktátor, nebylo celosvětové jednotné náboženství, nezemřely ¾ lidstva.... Préteristický pohled je tudíž chybný.

2.Historický: Nikdo prý nemůže rozumět Zjevení, pokud nemá důkladnou znalost historie národů, které se hlásí nebo hlásily ke křesťanství. Zastánci historického výkladu Zjevení si myslí, že všechny ohromné události prorokované ve Zjevení, včetně sedmi pečetí, polnic, nádob Božího hněvu a ostatních vidění byly naplněny během posledních 2000 let historie církve.

Problém: Podobně jako u préteristického výkladu, mnoho událostí zapsaných ve Zjevení se prostě ještě nikdy nestalo. Moře se neproměnilo v krev, slunce nepřestalo svítit, nebyly 35 kg kroupy, nebyl celosvětový diktátor, nebylo celosvětové jednotné náboženství, nezemřely ¾ lidstva.... Navíc Bůh neřekl ve Zj 1:3 a 22:7 že je požehnáno těm, kdo studují historii křesťanství, ale tomu, kdo zachovává slova proroctví této knihy a drží se ho. Historický pohled je tudíž též chybný.

3.Futuristický: Většina Zjevení bude naplněna teprvebudoucnosti. Jen první tři kapitoly se týkají současného věku církve, téměř vše ostatní je záležitost budoucnosti. Pár výjimek, tzv. „mezihry“ jsou např. k. 10 a 12. Protože mnoho událostí zapsaných ve Zjevení se prostě ještě nikdy nestalo, jak je výše uvedeno, tato metoda výkladu je nejpřijatelnější a nemá zjevné problémy jako předchozí dvě metody. Tato metoda je použita při následující výuce přehledu Zjevení. 

© 2009, 2013 Milan Tachecí