Hlavní stránka Články
Email
seznam článků
Obětoval Jiftach svou dceru?
Strana 2
Strana 3
Všechny strany

Obětoval Jiftach svou dceru?

Soudcům k. 11.

ÚVOD:

Studenti Bible eventuálně narazí na zarážející příběh Jiftacha v 11. kapitole knihy Soudců. Nejprve je to příběh jako z pohádky. Jiftach se narodil nevěstce jako levoboček svého otce. Jeho bratři (synové stejného otce, ale „slušné“ matky) ho eventuálně vyhnali a připravili o podíl na dědictví. Z Jiftacha se stal loupežník v zemi Tob a zřejmě i zdatný vojevůdce. V době velkého útisku Izraele se na něho krajané obrátili – aby je vedl do boje proti nepříteli. Nabídli mu nejvyšší pozici – soudce Izraele.  Potud je to námět na román.  „Z levobočka na hlavu národa.“

Konec příběhu se však stočí na nečekanou cestu a zdá se, že je horší, než jeho začátek. Text sděluje, že před osudnou bitvou se Jiftach Bohu zaváže slibem, že cokoliv mu při návratu z vítězné bitvy vyjde naproti ze dveří jeho domu, že to daruje Hospodinu a nabídne to jako zápalnou oběť. A co čert nechtěl (no, spíš chtěl), vyjde mu naproti s jásotem jeho jediné dítě – jeho dcera. Oslavy z vítězství se rázem obrátí v pláč. A mnoho křesťanů si láme hlavu nad tím, jak mohl zachránce Izraelského národa obětovat Bohu svou dceru. To přece nedává smysl, ale je to tam napsané, že.

Pro zajímavost uvádím tři různé překlady Bible. Ano, překlady Bible se trochu liší, tak jak se liší ti překladatelé. To ale neznamená, že je Bible nevěrohodná. Jsou sice překlady přesnější a pak méně přesné, nicméně v každém překladu najdete stejné evangelium a stejný návod na křesťanský život. Pokud chceme hlouběji rozumět těžkým pasážím, máme možnost si ty překlady porovnávat a modlit se, aby nás Svatý Duch vedl do vší pravdy, jak Ježíš slíbil (Jan 16:13). Někdy to může trvat několik let, než nás Bůh osvítí, ale Bůh odměňuje každého, kdo miluje Jeho Písmo s „perličkami,“ které jsou skryty v těch těžkých pasážích.

Soudcům 11:30-31:

B-21:

Jiftach dal Hospodinu slib: „Jestli mi vydáš Amonce do rukou 31a vrátím se domů jako vítěz, první, co mi vyjde ze vrat naproti, připadne Hospodinu jako má zápalná oběť.“

Nová King James:

Jiftach dal Hospodinu slib: „Jestli mi opravdu vydáš lid Ammonův do mých rukou, 31potom to bude tak, že cokoliv mi vyjde naproti ze dveří domu, když se v pokoji vrátím od lidu Ammona, bude zajisté Hospodinovo a nabídnu to jako zápalnou oběť. 

Youngův doslovný překlad:

A Jiftach se zavázal Bohu slibem a řekl: „Pokud mi opravdu vydáš lid Ammonův do mých rukou – 31 potom to bude tak, že pokud mi něco vyjde ze dveří mého domu naproti, když se budu vracet v pokoji od Ammonova lidu – bude to Hospodinovo, nebo za to nabídnu – zápalnou oběť.

 

Mohl bych se jednoduše spokojit s Youngovým doslovným překladem a být z toho venku: „Pokud něco vyjde, ... bude to Hospodinovo, NEBO za to nabídnu zápalnou oběť.“ Podle tohoto překladu Jiftach měl na vybranou, buď darovat Bohu osobu k doživotní službě ve svatyni v Šílu, nebo za ni nabídnout zápalnou oběť.

Ale ať si nad textem lámeme hlavu, jak chceme, nejvíce překladatelů ho překládá tak, že to, co (nebo spíš kdo) vyjde Jiftachovi naproti z jeho domu jako první, Jiftach daruje Bohu jako zápalnou oběť.

 

Souvislosti (širší kontext):  Kniha Soudců pokrývá období zhruba 400 let po smrti Jozue, pod jehož vedením Izrael dobyl zaslíbenou zemi. Izrael zatím neměl krále a vládl nad ním soudce, který vedl a soudil svůj lid. Tito vůdci byli ale více, než soudci, byli to zachránci národa, které Bůh použil, aby vysvobodili Izrael z útlaku a nadvlády jiných národů.

Nutno mít na paměti, že kniha Soudců je smutná historie, která se opakovala pořád dokola. Izrael odpadl od Hospodina a začal sloužit modlám sousedních pohanů. Bůh je za trest vydal jejich nepřátelům. Když to už Izraelité nemohli vydržet, zvolali k Hospodinu o pomoc. Když se nad nimi Hospodin slitoval, seslal jim vůdce (soudce), který je pod Božím vedením vedl do vítězného boje proti jejich utiskovatelům. Izrael se po vysvobození z nadvlády pohanů držel pár desítek let Hospodina a nová generace už zase na Hospodina zapomněla a opět začali sloužit pohanským modlám. Bohu došla trpělivost, tak Izraelce opět vydal jejich nepřátelům. A pořád dokola...

V Soudcům k. 10 Bůh vydal Izrael do rukou národu Ammona, Lotova syna (Gen 19). Když už Izraelci ten útlak nemohli vydržet a jejich modly jim nepomohly, začali volat o pomoc k Hospodinu. Hospodin se nad nimi nakonec slitoval a seslal jim „soudce,“ který je vedl do vítězné bitvy proti svým utiskovatelům. V Soudcům 11. se dozvíme, že jako zachránce národa přišel na řadu Jiftach. Potud je všechno docela „normální,“ (jak jen „normální“ může být kolotoč pokání a odvracení se od Boha).

Jenže v 11:30-31 se Jiftach zaváže Bohu slibem a prásk!  Nedodržet tento dobrovolně daný závazek vůči Bohu znamená zhřešit a nést tvrdé důsledky (Nu 20:32, Deut 23:21-23).  Dodržet tento slib znamená obětovat své jediné dítě - jako zápalnou oběť. Co s tím?!

Tato kontroverzní pasáž dnes rozděluje lidi na dva tábory. Jedni tvrdí (z různých důvodů), že Jiftach opravdu obětoval svou dceru jako zápalnou oběť Bohu. Druzí tvrdí (kromě jiných důvodů), že ať už verš 11:31 znamená cokoliv, Bůh by neschválil za vůdce Izraele někoho, kdo by je vedl zpět do pohanských rituálů a to té nejhorší formy – lidských obětí.

 

Obětoval tedy Jiftach svou dceru jako zápalnou oběť?

Kontext pasáže vedoucí k Jiftachovu závazku:

1.11:12-28 vidíme, že Jiftach nebyl žádný krvežíznivec a nejprve se pokusil o mírové vyjednávání. Přitom ukázal dobrou znalost toho, co Hospodin pro Izrael v minulosti udělal. Nakonec obvinil krále Ammonců z hříchu bezpráví a ponechal soud v Božích rukou – nebral to na sebe. Pohanský král si ale nedal říct. Je pravděpodobné, že spoléhal na svou početní převahu.

2.11:29 se dočteme, že se na Jiftacha snesl Hospodinův Duch. Následovala příprava k bitvě. Izraelci nečekali, až k nim nepřátelská armáda přijde a Hospodin je vysvobodí. Pod vedením Jiftacha, který byl vedený Duchem, šli rovnou do útoku. Před rozhodující bitvou Jiftach Bohu slíbí, že pokud mu Bůh daruje vítězství (v poměru sil asi nevypadalo pravděpodobné), že Bohu po návratu z vítězné bitvy nabídne cokoliv, co mu vyjde z jeho domu naproti (technicky včetně lidí) - jako zápalnou oběť.

Pokud bychom se chtěli zasmát špatnému vtipu, můžeme spekulovat, že Jiftach doufal, že se zbaví své ženy :-).