Hlavní stránka Články
Email
seznam článků
Kristus nebo Antikristus
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6
Všechny strany

Poznámky:

APPENDIX č. 1: Dan 9:24-27 - 70 sedem let (490 let):

Proroctví se týkalo 70-ti „sedem“ let, ne týdnů, a protože si Daniel na počátku k. 9 uvědomil, že jak Bůh mluvil o předešlých 490 letech Izraelské historie, kdy Izraelité nedodržovali „sobotní rok,“ tj. kdy nenechávali půdu ladem každý 7. rok, nepropouštěli otroky každý sedmý rok, atd. tak byli v Babylónském zajetí 70 let (Od r. 605 př. n. l., kdy Nabukadnezzar poprvé dobyl Jeruzalém a odvedl Judské vedení do zajetí, včetně mladičkého Daniele – až do r. 536 př. n. l., kdy se Izraelci vydali na cestu domů, potom, co Kýros Perský vydal dekret, který jim dovolil vrátit se domů a přikázal vybudovat v Jeruzalémě chrám.)

70 let zničení JeruzalémaJer 25:11: A celá tato země bude v úžasném dezolátním stavu; a ty národy (Juda a její sousedi) budou sloužit králi Babylónu sedmdesát let.

Kapitola 9. Pojednává o dvou proroctvích:

  1. Staré proroctví: Ohledně minulých 490 let židovské historie: Studiem Písma Daniel pochopil brzké naplnění starého proroctví – ukončení 70 let babylónského zajetí. (Od 605 př.n.l., kdy Daniel byl zajat při 1. Babylónské invazi, do 536 př.n.l, kdy se 50,000 Židů vrátilo domů po vydání Kýrova dektretu propustit Židy ze zajetí. 70 let zajetí byl Boží trest za to, že Izrael nedodržoval Sobotní rok, tj. každý 7. rok měli odpustit dluhy, propustit otroky, nechat ležet půdu ladem, nechat ji odpočinout a žít ze zásob z šestého roku (Ex 23:10, Lev 25:3, 20-22, Dt 15:1-18), kdy Bůh slíbil, že požehná úrodu, aby vystačila na tři roky. Za každý „Sobotní rok“ rok, který nedodrželi, byli v tomto zajetí, takže 70x7 = 490 => Izrael nedodržoval Sobotní (sedmý) rok zhruba od dob Šalamouna.
  2. Nové proroctví: Ohledně budoucích 490 let židovské historie. (9:24: 70 sedem neboli „týdnů“ let), sahajících až do doby příchodu Mesiáše. Toto je de fakto posledních 490 let Izraelského prorockého kalendáře, vrcholícího příchodem Mesiáše, tj. 2. příchodem Krista. Kristus musí přijít podruhé, protože poprvé ho jako Mesiáše židovský národ nepoznal a zabil.

            Je důležité mít na paměti prorocký význam čísla 7 a jeho násobků, jako čísla kompletnosti a dokonalosti. Jak z Písma tak z historie víme, těchto 490 let bylo přerušeno tím, že Izrael ukřižoval svého Mesiáše a Bůh „posadil Izrael na trestnou lavici.“ Izrael byl nahrazen církví – ale pozor – ne trvale, nýbrž jen dočasně. Věk církve byl pro SZ proroky skryt, proto o něm Daniel nepojednává. Pro Izrael tedy zbývá posledních PROROCKÝCH 7 let z těchto 490 (do konce tohoto „věku,“ který skončí 2. Příchodem Krista). Těch zbývajících 7 prorockých let Izraele se rozběhnou po ukončení věku církve, proto věřím ve vytržení církve PŘED těmito posledními sedmi lety prorocké historie Izraele. Té době se v proroctvích říká Doba Jákobova soužení.

Podobné je to s dvojitými šachovými hodinami – běží hodiny hráče, který je na tahu, zatímco hodiny druhého hráče stojí, dokud nebude na tahu on. Teď je „na tahu“ církev, Izrael bude „na tahu“ po vytržení církve - kdy se rozběhnou hodiny té 70. sedmy let Danielova proroctví.

Věk církve začal vylitím Svatého Ducha na den Letnic a bude ukončen vytržením církve, tj. obrácený proces vylití Sv. Ducha, jako vzatí Sv. Ducha zpět. O době posledních 7 let izraelské historie pojednávají poslední verše k. 9, též Zj 6-19, Zach 14-16, Mt. 24, Jer 30:7 – Doba Jákobova soužení – kdy Bůh pročistí Izrael skrze oheň utrpení, jaké neexistovalo od začátku světa a jaké již nikdy nebude – Mt 24:21.

70 let zničení JeruzalémaJer 25:11: A celá tato země bude v úžasném dezolátním stavu; a ty národy (Juda a její sousedi) budou sloužit králi Babylónu sedmdesát let.

            Když prorok Jeremiáš vyslovil tato děsivá prorocká slova léta před tím, než Jeruzalém padl, falešní proroci kterých bylo v té době přebytek, se Jeremiášovi vysmívali. Lhali lidem, že Babylónské zajetí nebude dlouho trvat. Jeremiáš na to reagoval tím, že napsal lidem, kteří již v zajetí v Babylónu byli aby se tam zabydleli, protože to bude trvat dlouho, než se budou moci vrátit. Jer 29:4-7, 10:.... Tak praví Pán: až bude 70 let v Babylónu naplněno, tak vás navštívím a vyplním k vám své dobré slovo a způsobím, abyste se vrátili do tohoto místa (Jeruzalému).

(Babylón podnikl proti Judskému království 3 invaze – 605 př.n.l, kdy byla šlechta a Daniel vzati do zajetí, 697př.n.l – Ezechiel vzat do zajetí, 586 př.n.l. – Jeruzalém a chrám zničen. ),

Bohužel se tam nakonec Židé zabydleli tak dobře, že když Kýros vydal r. 536 př.n.l. dekret, že se Židé mohou vrátit, většina jich v Babylónu zůstala. Vrátilo se jich jen 50,000 (Ezra 2:64-65)

Daniel znal tato Jeremiášova proroctví určitě nazpaměť a neochvějně vložil do Božích slov svou důvěru, do slov proroka Jeremiáše, který si za tato slova mnoho vytrpěl.

Ale ruku v ruce s Jeremiášovým proroctvím je tu další proroctví které bylo vysloveno dokonce o století dříve. V pozoruhodném proroctví Iziáš dokonce pojmenoval vládce, který Izraelský lid ze zajetí propustí:

„Tak říká Pán, tvůj Vykupitel.... který říká Jeruzalému, budeš obydlen, městům Judy: budete postaveny,... který říká o Kýrovi, on je můj patýř, a on vykoná všechny moje záměry, řekne Jeruzalému: budeš vybudován a chrámu: tvé základy budou položeny... Iz 44:24,26,28.

APPENDIX č. 2: Pavel a Klára Steigerovi, ROZHOVOR PRO GRANO SALIS

(Pavel Steiger): „Snad deset let (1985-1995) jsem nosil v duši otázku: Jak je to možné, že ve verši: „Vnutí

svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou

(Da 9:27a)“ je ten, kdo zastaví obětní hod, podle dispenzační teologie, antikrist v nově

vystavěném židovském chrámě, ale podle smluvní a novosmluvní teologie, je ten, kdo zastaví

obětní hod, Kristus na kříži! Zde nešlo o nějaké slovíčkaření, šlo o zásadní teologický rozpor!

Někdy v polovině osmdesátých let, když se mé znalosti dispensacionalismu postupně prohlubovaly,

jsem si začal velmi dobře uvědomovat, že jestliže ten, kdo zastavil oběti je Kristus a ne

budoucí antikrist (z Danielova pohledu byl jak Kristus tak osobní antikrist budoucností), potom

padá celá stavba dispenzační teologie, pokud se týká smluv s etnickým Izraelem a posledních věcí

(eschatologie)…….

 ... Proto přece protestanti nemohou přijmout katolickou transsubstanciaci, kdy je Kristus (hostie) obětován

znovu a znovu při každé mši. Podobně, kdyby opakované zvířecí oběti měl zastavit uprostřed posledního

židovského sedmiletí v nově vystavěném chrámu antikrist, musel bych zvolat haleluja.

Obnovení chrámových obětí by znamenalo zbavit jedinou, dokonalou a dokonanou oběť Pána

Ježíše Krista účinnosti (Žd 9:24-10:22). I kdyby obnovené židovské chrámové oběti byly jen upomínkou,

jak věří mnozí dispenzační bratři, tak odpovídám, že upomínka na Ježíšovu oběť, kterou

nám sám Ježíš přikázal, je večeře, stůl nebo památka Páně. Kristus zastavil všechny oběti na kříži

v polovině, tj. uprostřed posledního týdne, sedmiletí, jež bylo určeno Židům. V první polovině posledního

70. sedmiletí (týdne), jež spojitě navazovalo na 69. sedmiletí (týden), Ježíš kázal

evangelium učedníkům, a v druhé polovině sedmiletí, po Ježíšově ukřižování, bylo evangelium

kázáno židům. Až teprve potom pohanům.“

Biblická analýza výše uvedeného myšlenkového procesu bratra Steigera:

„Ten, kdo zastavil oběti jednou a navždy, byl přece Kristus!“ To je samozřejmě pravda, ale o tom nemluví Dan 9:27a.

1. Po Kristově ukřižování Izrael pokračoval v obětním systému, jako by se nechumelilo, dalších 40 let až do zničení chrámu r. 70 n.l. Proč? Protože svého Mesiáše odmítli. Podle nich Ježíš byl podvodník - Jn 8:41 – zřejmě nevěřili, že Ježíšův Otec je Bůh a byli přesvědčeni, že Ježíš byl nemanželský bastard. Tudíž podle nich žádný Mesiáš ještě nepřišel a dál pokračovali v obětním systému.

2. Hned v předešlé kapitole – Dan 8:11 máme příklad, že zastavení obětí nemusí být ve spojení s Kristovým vykoupením: „Dokonce se vyvyšoval, že je roven Veliteli zástupu, a zastavil Mu každodenní oběť, a místo Jeho svatyně bylo svrženo.“ Dan 8:11, NASB.

Též je ta samá událost popsána v:

Dan 11:31, ČEP: Jeho paže se napřáhnou a znesvětí svatyni i pevnost, vymýtí každodenní oběť a dají tam ohyzdnou modlu pustošitele.

Dan 12:11, ČEP: Od doby, kdy bude odstraněna každodenní oběť a vztyčena ohyzdná modla pustošitele, uplyne tisíc dvě stě devadesát dní.

Toto proroctví bylo naplněno skrze syrského „krále severu“ Antiocha Epiphanesa, který vládl 176-164př.n.l. Jeho podřízení ho nazývali „Epimanes,“ tj. „šílenec.“ Po neúspěšném útoku na Egypt kolem r. 167 B.C. si šel vylít vztek na „Svaté zemi “ a provedl dva brutální útoky na Jeruzalém. Podle komentátora Fausseta, „Antiochus Epiphanes znesvětil a vyraboval Chrám (plný popis událostí v historické ale ne kanonické knize 1 Maccabeus 1:20-24,29-32,44-50); a brutálně zabil uctívače Boha.“ Dále podle www.newworldencyclopedia.org „obětoval na oltáři svini a vztyčil v chrámu sochu modly Zeuse, která byla vymodelována podle jeho vzhledu.“ Též viz Dan 11:31 a 12:11, BK ji nazývá ohyzdnou modlou pustošitele. O té se též v popisu podobného skutku znesvěcení 3. Chrámu Antikristem zmiňuje Ježíš v Mt 24:15 a Mk 13:14. (Lukáš se v podobném popisu událostí v Lk 21:20-24, NBK, o „ohyzdné modle pustošitele“ nezmiňuje, místo toho píše „až uvidíte Jeruzalém obležený vojskem.“ Důvod je ten, že synoptická evangelia Mt a Mk se v této pasáži soustřeďují na „konec věku,“ zatímco Lk 21:20-24 se soustřeďuje na události naplněné r. 70 n.l.)

3. Kromě Mesiášských Židů, drtivá část Izraelského národa až dodnes Ježíše jako svého Mesiáše neuznala. Proto Židé nadále očekávají příchod svého Mesiáše (který už ve skutečnosti přišel) – toho využije Antikristus a oni mu naletí a přijmou jeho za svého Mesiáše - Jn 5:43, NKJ: Přišel jsem ve jménu Svého Otce a vy mě nepřijímáte; když druhý přijde ve svém jménu, toho přijmete. (Viz 2 Tes 2:4).