Hlavní stránka Články
Email
seznam článků
Přehled Zjevení, k. 3
Strana 2
Všechny strany

Zjevení 3: Listy zbývajícím třem církvím:

(Zjevení 2 a 3: Listy 7 církvím)

Zde historie církve nabývá nového rázu. Zatímco Thiatira pokračuje od 7. Století až do dnešní doby ve formě především katolické církve a těch, které se do ní skrze ekumenické hnutí vrací, souběžně s ní se postupně přidávají další tři větve zbývající historie církve, které též trvají až do dnešní doby. Reformací započala druhá větev historie církve.

5. Sardis: Mrtvá církev.  Sardis znamená pozůstatek, neboli ti, kdo unikli. Jsou to velké státní církve Reformace. Počínaje 15. stoletím – až do dneška.

Ten, který sedm duchů Božích a těch sedm hvězd. Ve fázi církve Efezu, církve 1. Století,  Ježíš drží sedm hvězd (poslů, pastorů) ve své pravici, zde už je jenom má. Intimní blízkost Božích služebníků s Ježíšem je ztracena.

Podle jména jsi živý, ale jsi mrtvý.  Unikly Římu, aby však nakonec spadly do studeného, mrtvého formalismu státních církví. Úmysl pro státní církev byl od začátku, aby zahrnuly veškerou populaci.  Člověk se stal členem církve a Božího království když byl pokřtěn jako nemluvně. Kalvín v Ženevě např. nutil veškeré obyvatelstvo, aby chodili na bohoslužby, bez ohledu na to, jestli byli opravdu spasení. Podle Bible však členství v církvi člověka nespasí. A spása je, o co jde.  „Musíš být znovu narozen,“ řekl Ježíš Nikodémovi – Jn 3:3. Od samého počátku Reformace, i když přinesla mnoho dobrého, byla kvasem církve formálnost. Dnes je to hodně evidentní – reformační církve jsou plné formálních křesťanů. Řekněme si to otevřeně. Jsou to lidé, kteří se nazývají křesťany, ale nejsou duchovně narození, tudíž nejsou spasení. Se spásou se totiž mylně spoléhají na členství v církvi. Spoléháním se na své tradice zrušili Boží slovo – Mk 7:13, a ztratili cestu spásy. Je cesta, která se zdá člověku správná, ale na konci je to cesta smrti. Pří  14:12, 16:25.

Podle Bible je člověk spasen, když je duchovně narozen - upřímným „pokáním k Bohu a vírou v Ježíše Krista“ Sk 20:21.  

Posilni umírající zbytek. Věrný pozůstatek v mrtvých formálních církvích přece jen pokračuje v Boží práci.

Drž se toho, co jsi slyšel a přijal a čiň pokání. To je lék proti formálnímu, nominálnímu křesťanství – kázat Boží slovo, jako se to dělo v počátečních dnech Reformace, a probouzet svědomí lidí kázáním o beznadějné hříšnosti lidí, dokud v zoufalství ze svého beznadějně hříšného stavu nezvolají k Bohu - Ježíši, zachraň mě!

Přijdu na tebe jako zloděj. Kontrast s 1 Thes 5:4, kde Pavel píše, že nejsou v temnotě, aby je ten Den překvapil. Živá církev Příchod pana Ježíše očekává. Spící církev ale bude překvapena Jeho příchodem – nebude vytržena, protože není znovuzrozena. Spolu s „Tiatirou“ bude pokračovat do Velkého Soužení, kde mnozí naletí falešnému mesiáši, Antikristovi.

Několik osob, která neposkvrnila svá roucha. „Pán zná ty, kdo jsou Jeho“ (2 Tim 2:19). Těmto jedincům ve formálních církvích, kteří zůstali Pánovi věrní, těm je věrný i On. Ti budou vytrženi se zbytkem věrného pozůstatku.

  

6. Filadelfie: Věrná církev. Filadelfie znamená bratrská láska. Církve dob probuzení 18. a 19. Století. Věrné církve minulosti  i dnešní doby. Církve, které kráčí ve věrnosti Božímu slovu a milují Kristovou láskou. Jsou zrozeni z Boha (Jan 1:12, 13). Žijí v oddělení od zla, od světa, pro Boha.

Církev ve Filadelfii se nemísí se zlem. Ježíš ji oslovuje tak, jako by to byla jen menší a výjimečná skupina těch osvědčených uvnitř větší skupiny lidí, kteří už nejsou výlučně rozpoznáváni jako [pravá] část Kristovy církve. O Filadelfii Kristus říká, že se drželi Jeho slova a nepopřeli Jeho jméno: ve smyslu, že ostatní v těchto kritériích selhali, a tudíž ve skutečnosti neměli své místo v Kristově těle. Filadelfie byli jen malé stádečko, chudí v pozemských statcích, a malého významu v očích lidí. Měli jen málo síly, a byli velice utlačováni heretickými učiteli a pokrytci; ale drželi se pevně Kristova slova v trpělivém očekávání Jeho zaslíbení. Byli výjimečnou skupinkou, kterou držela pohromadě láskyplná náklonnost podle Jeho Slova. Kristus jim daroval výjmečná zaslíbení a jedinečný triumf [jejich víry]. (Seiss, The Apokalypse).

Historické umístění:

Pár generací po Reformaci se v celé Protestantské církvi usadil studený, mrtvý formalismus. Je to smutné období, kdy se lidé spokojili s formálním vyznáním víry a členstvím v církvi skrze křest nemluvňat. Ale v 18. a 19. století Bůh seslal velkou vlnu požehnání na protestantské země ve formě vln duchovního probuzení. Úžasné probuzení přišlo na celou severní Evropu (nekatolickou) a britské ostrovy. O půl století později tato vlna probuzení přistála v Americe.

Duchem naplnění boží služebníci procházeli mnohými zeměmi a kázali hříšníkům, aby činili pokání; a svatým, aby se probudili. Tisíce lidí opustili humanistické náboženství a začali se scházet v prosté jednoduchosti, bez okázalých náboženských rituálů. Hledali vedení v samotném Božím slově.

Všeobecně, příklad církve ve Filadelfii platí i pro nás dnes – abychom zdůrazňovali Boží slovo a drahé vykoupení Pánem Ježíšem Kristem nad lidským náboženstvím a mrtvým formalismem.

Církev ve Filadelfii spolu s církví ve Smyrně jsou jediné dvě církve, kterým Kristus nic nevytkl. Církev ve Smyrně byla (a její typ v dnešní době je) pronásledována státem. Církev ve Filadelfii byla (a její typ v dnešní době) pronásledována náboženskými (ale bez Ducha) lidmi uvnitř i vně církve.  Obě jsou věrné i v těžkých chvílích a obě jsou pronásledovány synagogou Satanovou – Zj 2:9, Zj 3:9). Obě překonávají nemožné – v Kristově nadlidské síle, protože své síly mají málo. Spoléhají na Krista, ne na sebe.