2. Pozor na vedení vlastním srdcem (“já si myslím“):

1.Nenech se vést svým srdcem, nech se vést Bohem! Vedení/představy svého zlého srdce:

Dt 29:19, NKJ/KJ: ... aby se nestalo, když uslyší slova této kletby, aby si v srdci nežehnal tím, že si řekne: „budu mít pokoj, i když následuji vedení/představy svého srdce – jakoby se opilec mohl započíst mezi střízlivé.

Jer 3:17:  A v ten čas budou nazývat Jeruzalém Pánovým trůnem; a všechny národy budou k němu shromážděny, k Pánově jménu, k Jeruzalému: a už nikdy nebudou kráčet podle vedení/představ svého zlého srdce.

Jer 7:24: ...kráčeli podle rad a představ svého zlého srdce, a šli zpátky, ne dopředu.

Jer 11:8: Přesto neposlouchali, ani nenaklonili ucho, ale každý kráčel podle vedení/představ svého zlého srdce; proto na nich vyplním všechna slova této smouvy, která jsem jim nařídil; ale oni je neplnili. -kletby –Deut 27:14-26, 28:1-14; 15-58.

Jer 16:12: ...kráčejí každý podle vedení/představ svého zlého srdce, aby mě nemuseli poslouchat.

Člověk buď poslouchá Boha nebo své srdce!  Jaký je zdroj našeho vedení? Duch? Nebo srdce? Kdo smýšlí a žije tělesně sotva může rozlišit vedení Duchem od vedení srdcem. Proto si člověk často plete vedení Duchem s vedením srdcem. Jak může člověk smýšlet a žít duchovně? Musí se živit duchovním chlebem – Božími slovy, tj. studováním Bible. Z toho pak vyplývá správná modlidba a Biblické společenství s Otcem – to se děje nejvíc právě, když čtete Jeho Slova. Bez denního pojídání duchovního chleba je člověk duchovně slabý a ztrácí duchovní zrak. Pak si plete vedení Duchem s diktováním svého srdce, které má tělesné sklony.

Jer 23:17:  Říkají těm, kteří mnou opovrhují, „Hospodin řekl, budete mít pokoj;“ a všem, kteří kráčejí podle vedení/představ svého srdce, „žádné zlo na vás nepřijde.“  Tito lidé raději věřili představám svého srdce, místo aby věřili Bohu, který je varoval. Nechali si od ďábla přemalovat realitu podle „ďáblovy vůle.“ 

Jer 17:9-10, NKJV: "Srdce je podvodné nade všechno, a zoufale zlé; kdo ho může znát? 10 Já, Hospodin, prohledávám srdce, testuji mysl, a dám každému člověku podle jeho způsobů, podle ovoce jeho skutků. Mt 7:15, 20.

Bohužel i v církvích se lidé nechávají vést svým (podvodným) srdcem („já si myslím,“ místo: „Je psáno“ (v Bibli). Člověk sedí na trůnu svého života a tvoří si boha ke své podobě, podle představ svého srdce. Ježíš nepřišel, abychom se všichni hlavně cítili dobře, ale aby nás zachránil od Božího soudu nad našimi hříchy. Věrné křesťanství bylo v dějinách posledních 2000 let mnohdy pronásledováno. Tělesný cíl „cítit se dobře“ je zaručený návod, jak v kritické zkoušce zradit Krista. Lidé chtějí, aby jim Kristus žehnal, ale nechtějí pro Krista trpět. Motto mladé generace: „Chci se hlavně bavit,“ vede k duchovnímu fiasku. Bible nás vyučuje sebekázni a zdrženlivosti, což vyžaduje také dělat věci, které mě nebaví – ale budují můj charakter – Řím 5:3-5; Sk 24:25; 1 Kor 7:5, 9; Gal 5:23; 1 Ti 2:15; 2 Tim 3:3; 2 Pet 1:6. Bůh chce, abych měl dobrý charakter, ne abych se dobře bavil. Mt 24:11: Povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé...

Musíme Bibli dobře znát, jinak něčemu naletíme. Poslední stádium učení je začít to vyučovat. Každý křesťan by měl být schopen šířit evangelium a vyučovat alespoň základní Biblické pravdy. Veškerá teologie se musí měřit celou Biblí, ne pár verši vytržených z kontextu. Názory nebo zkušenosti člověka, jakkoliv líbivé, nemohou mít vyšší autoritu než Boží slovo.

„Bůh mi řekl:“

Mnoho křesťanů se dnes nechává ošálit svým srdcem a myslí si, že k nim promluvil Bůh. Když někdo často říká: „Bůh mi řekl,“ je pravděpodobné že ten bůh bylo vlastně jen jeho podvodné srdce. Neříkám, že Bůh nemůže k člověku promlouvat, samozřejmě promlouvá – ale ne v případě, když se pak to, co mu „bůh řekl“ nevyplní. Dělají pak z Boha lháře, ze sebe hlupáka a vlastně falečného proroka. Ve Starém Zákoně se falešní proroci trestali ukamenováním. I když dnes žijeme v době milosti, ani tak falešní proroci neujdou Božímu soudu.

Ještě jednou - Mt 24:11: Povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé... Ježíš měl dobré důvody nás takto varovat. Ta doba už začala a církev se hemží falešnými proroky. Je jich mnoho a svádějí mnoho lidí. Pro vaše hlubší studium zde uvádím verše, které si rozhodně prostudujte, abyste viděli, jak se Bohu falešní proroci hnusí. V Bibli je mnoho pasáží o falešných prorocích, uvádím alespoň tyto: Eze 13:1-9, 17-18; Jer 14:14-16, 23:16, 30-32, 29:8-9....

   3.  Sebekázeň:

Sebekázeň je nespodléhání se na vedení mého podvodného srdce, abych něčemu nenaletěl. Sebekázeň je „přebývat v Kristu“ – Jn 15:5-9, a tím žít podle Božích Pravd zaznamenaných v Bibli.  Sebekázeň za nás neudělá Bůh, musíme pro to něco dělat  – ale v Boží síle, ne ve své. Čím víc jsme v Bibli a  „přebýváme v Kristu,“ tím to jde líp. Nemodli se, např. „Bože, odejmi ode mne chlast,“ ale „Bože, PŘESTANU chlastat, protože Tě miluji nebo se Tě alespoň bojím!“ Člověk se zbaví špatného zvyku, když se vrátí do reality. Nikdo ten chlast, drogy, porno, atd. NEPOTŘEBUJE!

A: Ďábel nedisciplinovanému člověku postupně a nepozorovaně přemaluje realitu, aby uvěřil jeho lžím.

B: Člověk se přestane bát Boha a čím víc hřeší, tím hlouběji se ta neřest vrývá do jeho mozku – tak vzniká závislost.

C: Zlomit špatný zvyk trvá 28 dní. Musíš 28 dní ZA KAŽDOU CENU VYDRŽET to nedělat. Pozor na absťáky = urgentní nutkání naplnit tu „potřebu,“ kterou NEPOTŘEBUJEŠ. Stojí to za tu dřinu. ČÍM DÉLE TO NEDĚLÁŠ, TÍM JE SNADNĚJŠÍ TO NEDĚLAT - rýhy té závislosti v mozku začnou slábnout. Člověk však musí být do konce života pořád ve střehu a nezahrávat si s pokušením – nevystavovat se situacím a prostředí, kde to pokušení je.  Jób 31:1-4, NKJ: Udělal jsem smlouvu se svýma očima; proč bych měl pomýšlet  na panu? ²Protože jaký máme úděl od Boha shora, a jaké dědictví od Všemocného na výšinách? ³Není to snad zničení zlého a pohroma pro ty, kdo mají ve zvyku konat nepravost?  ⁴Cožpak On nevidí moje způsoby a nepočítá každý můj krok?  Heb pa’al = dělat něco systematicky, ze zvyku. Tudíž i návykovost.  „Odměna“ návykovosti = 1. Zkažený život; 2. Boží soud.

Někdo může mít tu závislost už tak silnou, že mu připadá, že není schopen jí oddolat. ALE JE SCHOPEN JÍ ODDOLAT – musí však ZMĚNIT STRATEGII, pokud to, co teď dělá, nefunguje. Třeba vyhodit počítač, jako to udělal Kirk Cameron ve filmu Ohnivzdorný. Nebo si vzít delší dovolenou a odejít z prostředí, kde je člověk zvyklý provozovat zvůj návyk. 

Návykovost = neuhasitelná žízeň chtíče, který byl člověk líný ovládat. „S jídlem roste chuť.“ Např. porno - perverzní pojetí sexu se časem stupňuje. Masový vrah Ted Bundy se začal BAVIT s pornem, a když už ho po létech ani to nejperverznější porno nebavilo, začal se BAVIT perverzním zabíjením. I když ne každý skončí jako Ted Bundy, stejně bude mít časem perverzní názory a tvrdé srdce! (Řím 1:18-32). Pokud člověk neovládá svůj chtíč – chtíč ovládne jeho  (Jk 1:14-15, 21-27) - výsledný hřích ho zatvrdí a oddělí od Boha.  

Závěr:  1. Bůh odměňuje věrnost. 2. Nemůžeme spoléhat na vedení svého srdce. Srdce je podvodné nade všechno, a zoufale zlé... Musíme spoléhat na Boží vedení skrze Písmo, společenství s Otcem a vedení Svatým Duchem – Jn 16:13. 3. Prvních dvou bodů dosáhneme bodem 3. – Sebekázní si nenecháváme od ďábla přemalovat realitu. Sebekázní posilujeme náš duchovní život podle Boží vůle a podřizujeme mu tělesné chtíče. Pak nás srdce neošálí.  Gal 6:7-10, Ef 6:10-18, Lk 12:8-9. Dnešní církev má laťku proklatě nízko – 2 Tes 2:3. Jsme ochotni si ji sami zvednout zpět na Biblický standart?!  Buďte svatí, protože Já Jsem svatý! Lev 11:44-45, 1 Pet 1:16. To jde jenom, když „přebýváme v Kristu,“ ne ve „větší milosti,“ ani ne v zákonictví!