Pozn: NBK, B-21, ČEP a ČSP čtou v následujícím verši (Řím 3:25), že Kristus se stal smírnou obětí „pro ty, kdo věří (v Jeho krev).“ To může dělat dojem „omezeného smířeni“ – které je jen „pro ty, kdo věří!“ Ale překlady této pasáže v NBK, B-21, ČEP a ČSP se evidentně opírají o rukopisy podle „Nestle Alland“ a „United Bible Societies,“ které silně čerpaly z Egyptských kodexů (např. Alexandrinus, Sinaticus, Vaticanus), jejichž texty byly ovlivněny gnostickým učením. Mnohé americké překlady, KRA, Textus Receptus a [ČSP alternativa pod čarou] výstižněji uvádějí: ... kterého Bůh ustanovil jako smíření v Jeho krvi, skrze víru...  Nejde tedy o smíření nabídnuté pouze pro ty, kdo věří, protože je Bůh „vyvolil,“ ale o smíření nabídnuté skrze víru – kterou podle Bible může mít každý, pokud chce věřit. I když v jistém smyslu víra pochází z Boha (Žid 12:2), můžeme ho poprosit, aby nám ji dal - Mk 9:24; Lk 17:5; (další verše ohledně toho, že víra záleží nejen na Bohu, ale i na člověku - Mt 21:22, 23:23; Řím 3:26, 28, 4:11, 10:17; Col 1:23; 1 Tim 4:1, 5:12, 6:10, 6:20-21; 2 Tim 4:7; Žid 11:6, 1 Jn 5:4; Zj 2:13).

1 Pet 3:18, NBK: Vždyť i Kristus, sám spravedlivý, jednou trpěl za hříchy nespravedlivých, aby nás přivedl k Bohu. Všichni jsou nespravedliví, protože zhřešili, (Řím 3:10, 23-24) ne proto, že nejsou „vyvolení.“ Kristus nezemřel pouze za „vyvolené,“ ale za nespravedlivé, tj. hříšné – a to se vztahuje na všechny lidi.  

2 Pet 3:9, KRA: Pán... nechtě, aby kteří zahynuli, ale všickni ku pokání se obrátili.

1 Janův 2:2: On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa. Ani zde se horlivý hyper-kalvinista nedá odradit, aby vás s sebou nevzal na horskou dráhu své „logiky,“ vyplývající z jeho porovnávání hrušek s jablky. Bude vám tvrdit, že „svět“ neznamená „celý svět“ (podobně jakože „všichni“ neznamená „všichni“). To je ale problém se čtením Bible skrze jeho filtr. To, že Kristus zemřel za hříchy celého světa samozřejmě neznamená, že budou všichni spaseni, jak jsme si vysvětlili dříve. Bez hyper-kalvinistického filtru zde jasně vidíme porovnání církve a celého světa. Kristus zemřel nejen za církev („vyvolené“), ale za hříchy celého světa. 

1 Janův 4:14, Young‘s Literal Translation: A my - my jsme viděli a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna -  spasitele světa.

Řím 10:13, Textus Receptus: Protože každý, kdo se dovolává Pánova jména, bude zachráněn. Bůh nikde neříká „každý z těch, které jsem vyvolil!“ Bůh jednoduše říká každý!

Jak vidíte, v Bibli je mnoho veršů jasně argumentujících pro to, že Kristus zemřel za všechny lidi. Z toho vyplývá, že Bůh nabízí spásu všem, i když samozřejmě ví, že všichni spaseni nebudou. Bůh by byl mnohem raději, a přímo je to Jeho touhou, aby nikdo nemusel trpět v pekle, protože je nejen Bůh Svrchovaný, Svatý a Spravedlivý, ale také Milosrdný, Milující a Milostivý. Ale právě proto, že Bůh DAL lidem svobodnou vůli, Bůh respektuje jejich rozhodnutí přijmout nebo odmítnout Jeho milost, i když konec těch, kdo Jeho milost odmítnou, je hrozný. Svobodná vůle člověka však nijak neomezuje Boží svrchovanost - více detailů níže.

8. Chyba v „logice,“ že Ježíš nemohl zemřít za zrůdy jako byl Himmler (str. 46). Bible nikde netvrdí, že Ježíš zemřel jenom za „slušné“ hříšníky. Pokud byl Himmler tak hrozný hříšník, že za něj Ježíš nezemřel, kde najdeme rozdělující čáru mezi „slušnými hříšníky“ a „hroznými hříšníky?“

Bude Bůh soudit vrahy? Ano. Bude Bůh soudit zvrhlíky? Ano. Bude Bůh soudit lháře? Ano (Zj 21:8). Bůh bude soudit každý hřích a aby Kristova oběť byla úplná, jako že úplná byla, tak Kristus musel zemřít za všechny hříchy všech lidí, ne jen za všechny hříchy „vyvolených.“  A pokud tedy za všechny tak i za hříchy Himmlera. To ovšem neznamená, že když Kristus zaplatil i za hříchy Himmlera, že je Himmler automaticky spasený. Ovoce Himmlerova života (poznáte je po ovoci – Mt 7:20, 12:50) svědčí o tom, že Ježíšovu oběť za své hříchy nepřijal. To je ovšem kámen úrazu pro hyper-kalvinistu, protože ten nevěří, že člověk má svobodnou vůli ohledně spasení. Čtěte Bibli bez nějakého filtru, jak se přirozeně čte, a sami uvidíte, že i po pádu Adama má člověk svobodnou vůli (i ohledně spasení). Příklady jsou uvedeny níže.

9. Jak se hyper-kalvinista dopracuje k omezenému smíření? Uvádím několik hyper-kalvinistických argumentů, které předchází Písmo a v důsledku filtrují Písmo do hyper-kalvinistické formy:

A. Duchovně mrtvý člověk je jako mrtvola, tudíž nemůže pro svou spásu nic udělat. Na první pohled to může dávat smysl, obzvlášť v baráži argumentů, které obvykle toto tvrzení následují, ALE TO PROSTĚ NENÍ PRAVDA! Je sice Biblické, že veškerou práci spasení pro nás vykonal Kristus a my v té práci nemáme žádný podíl. Ale není Biblické zajít tak daleko, že člověk není schopen dar spásy ani přijmout. Mrtvola samozřemě dar přijmout nemůže, ale živý člověk ano. 

Na rozdíl od mrtvoly, i duchovně mrtvý člověk má bušící srdce, živou duši, přemýšlí, pozoruje, a VNÍMÁ Boží přitahování a obviňování z hříchu (Jn 16:8). Bůh osvětluje duši člověka (Jn 3:19-21, Sk 28:18; 2 Kor 4:6; Žid 6:4). Může být pravda, že hříšný člověk sám Boha nehledá, ale také je pravda, že Kristus přitahuje každého člověka (Jn 12:32), nejen vyvolené - protože Bůh chce, aby všichni došli pokání (2 Pet 3:9), které vede ke spáse (2 Kor 7:10). Mnozí Kristovo přitahování ignorují, dál si žijí po svém a zatvrzují si proti Bohu své srdce, jak psal Kalvín v jeho Institutech – viz bod č. 1. (Pří 14:12, 16:25, NKJ: Je cesta, která se zdá člověku správná, ale na konci je cestou smrti.) Ale jiní na Kristovo přitahování reagují (Jn 3:21) a eventuelně sejdou ze své cesty - dojdou ke zbožnému zármutku nad svým hříchem a uvěří v Ježíše Krista, který je vykoupil - 2 Kor 7:10; Sk 3:19, 4:12.