7. Závěr: Nemusím být vědec, abych si nevšiml, že se věda občas mýlí. Proto musím brát vědecké datování země i vesmíru s rezervou. Na druhou stranu je prokazatelné, že Bibli napsal Bůh skrze zbožné muže a tak nám předal poselství, které by měl znát každý člověk. V tom poselství nám mj. sdělil, že stvořil nejprve zemi, zeleň, potom hvězdy a potom zvířata s člověkem – vše za šest dní a podle Jeho datování  je země stará přibližně 6000 let. Jeho tvrzení je věrohodnější, než tvrzení chybujících lidí, protože je Bůh. Koncept slova Bůh představuje svrchovanou všemocnou tvůrčí bytost. Moudrý člověk by tedy měl věřit víc tomu, co řekl vševědoucí Bůh, než tomu, co říkají chybující, hříšní lidé.  

Koncept, že Bůh použil ke stvoření evoluci, má prohnilý základ hned dvakrát – nespolehlivou vědu a také odporuje Písmu. Theistická evoluce anuluje Adama a Evu, naše konkrétní předky, kteří padli do hříchu, který jsme po nich zdědili - hřích, kvůli kterému Ježíš zemřel. Když se „zbavíte“ Adama a Evy, pak není „dědičný hřích“ a pak už je „všechno možné,“ (jak dále prznit Bibli). Je ironické, že sám theistický evolucionista (a evoluční kreacionista – Bože, s čím lidé ještě nepřijdou) je svou pouhou existencí důkazem, že existoval jeho otec, dědeček, pradědeček... a Adam a Eva. Záležitostí víry není jen křesťanství, ale i evoluce!  A je snadnější věřit neomylnému Bohu než chybujícím lidem. Proto nemám problém věřit Bohu, když řekl, že všechno stvořil za šest dní. Nemusím to analyzovat, pitvat, ani překrucovat. Vím, (ne na základě slepé víry, ale na férové a odborné analýze Božího Slova), že Bůh nemůže lhát, že KAŽDÉ jeho slovo je čisté a nemám k Jeho slovům nic přidávat, abych nebyl shledán lhářem.  

Hlavní poselství Bible je však záchrana nás, ztracených lidí, od věčného utrpení za naše hříchy. Tím, že hřešíme, porušujeme Boží zákon a dopouštíme se v Božích očích zločinu (1 Jn 3:4), který On, spravedlivý Bůh, musí potrestat, i když má nás rád. Ale protože nás má rád, nabízí nám odpuštění (Jn 3:16). Kdo toto odpuštění přijme a žije podle toho, přešel od věčného utrpení k věčnému, blahodárnému životu.  „Mzdou hříchu je smrt, ale milost Boží je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu.¹  Proto čiňte pokání a obraťe se, aby vaše hříchy byly vymazány.²  Protože pokud svými ústy vyznáte Pána Ježíše a uvěříte v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budete zachráněni.³ Potom ... Ježíš řekl: ani já tě neodsuzuji: jdi, a už nehřeš.⁴

Řím 8:5-11, NKJ: ⁵Protože ti, kteří žijí podle těla, myslí na věci těla, ale ti, kteří žijí podle Ducha, myslí na věci Ducha. ⁶Tudíž tělesné smýšlení je smrt; ale duchovní smýšlení je život a pokoj. ⁷Protože tělesná mysl je v nepřátelství proti Bohu; neboť se nepoddává zákonu Boha, ani vskutku nemůže. ⁸Potom ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou. ⁹Ale vy nejste v těle ale v Duchu, pokud opravdu ve vás Duch Boží přebývá. Pokud však někdo Ducha Kristova nemá, tak Mu nepatří. ¹⁰Pokud Kristus ve vás je, tělo je mrtvé kvůli hříchu, ale Duch je život kvůli spravedlnosti. ¹¹Jestli Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých ve vás přebývá, Ten, který vzkřísil Krista z mrtvých, dá život také vašim smrtelným tělům skrze Ducha, který ve vás přebývá.

 (c) 2011 Milan Tachecí

Pozn: KJB = Bible krále Jakuba (1611); NKJ = New King James Bible = Nový překlad Bible krále Jakuba, která byla anglickým protějškem Bible Kralické.

¹Římanům 6:23; ²Skutky 3:19; ³Římanům 10:9; ⁴Jan 8:11; NKJ.