2. BOŽÍ ZPŮSOB RODIČOVSTVÍ:

Ono jde samozřejmě o mnoho víc, než jak moc nebo málo nechat děti svobodně se projevovat. Jde o to vychovávat je podle Boha, ne podle sebe. A většina z nás podle Boha vychovaná nebyla, a tak i my jsme si do dospělosti s sebou přinesli bagáž nebiblické výchovy. Mě rodiče vůbec nenechali se svobodě projevovat, ale stejně ze mě vyrostl sobec a z nějakého důvodu jsem si myslel, že se svět točí kolem mě. Když jsem si pak v mládí bral svou první ženu, tak to se brali dva mladí sobci, kteří si mysleli, že jsou každý středem vesmíru, z čehož samozřejmě vyplýval střet zájmů. Místo, abychom se snažili přizpůsobit druhému, tak jsme požadovali, ať se druhý přizpůsobí nám. Taky to dlouho nevydrželo.

Pří 13:24: Ten, kdo šetří klacek nenávidí své dítě, ale kdo ho miluje, zavčas ho ztrestá.         

Pří 3:12 Koho Hospodin miluje, toho kárá, jako otec syna, ve kterém našel zalíbení.  

Pří 19:18: Napravuj svého syna, dokud je naděje, ale nenaštvi se tak, abys ho zničil.  

Pří 22:15: Bláznivost vězí  v srdci dítěte; ale klacek nápravy ji vyžene daleko.

Klacek nápravy? Copak Bůh chce, abychom trestali neposlušné děti klackem? Co znamená hebrejské slovo pro klacek – shebet?  „Shebet“ znamená podle slovníku tyč nebo klacek, používaný pro trestání nebo v boji. Česky řečeno, pořádný klacek.

No, zkuste to v zemích jako je Rakousko, Německo nebo USA – a zavřou vás do vězení! Je to něco nového, že v některých státech se lidem zakazuje dělat, co řekl Bůh? Ne, Křesťané byli vězněni od počátku církve – za poslouchání Boha spíš, než poslouchání člověka: Sk 5:29-30: Petr a apoštolové odpověděli: Měli bychom spíš poslouchat Boha, než lidi. NKJ.

Doporučuji tím rebelii proti státu? NE. Obhajuji týrání dětí? Absolutně NE. Ale je tu rozdíl. Je jedna věc, když namol opilý budižkničemu otec přijde domů a zmlátí ženu a děti, jen proto, že se mu zrovna chce. Jiná věc je vychovávat dítě – a učit ho poslušnosti Bohem dané autoritě.

1. 3.    Proč potřebujeme při vychovávání děti trestat?

Proč nemůžeme dovolit našim dětem, aby se svobodně projevovaly v každé chvíli?

Proč musíme učit děti, aby poslouchali Bohem dané autority, včetně státu (pokud vás nenutí popřít Krista) – protože když je nebudeme učit poslouchat autoritu, kterou vidí, jak by se pak mohly naučit poslouchat Boha, kterého nevidí?!

Předpokládám, že žádný rodič tady nechce, aby jejich děti šly do pekla. Ale když je nebudete učit poslušnosti vaší autoritě, nebudou nakonec poslouchat ani Boha. A pokud nebudou poslouchat Boha, nebudou spaseni – neposlechnou Jeho volání: Čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly vymazány! (Sk 3:19).

Pří 23:13-14: 13 Neváhej učit své dítě kázni, dáš-li mu klackem, neumře.   14 Nabij mu klackem a ochráníš jeho duši od pekla.

Je tu snad někdo, kdo by nechtěl ochránit své dítě od pekla? Je tu někdo, kdo by nechtěl, aby jeho dítě bylo spasené? Co je počátkem cesty ke spáse? Klacek! Nemusí to být jen klacek, jde spíš o škálu rozumných, přiměřených trestů – učení dítěte, aby mělo zdravý respekt k autoritě – nejprve té vaší a nakonec k té nejvyšší autoritě – k Bohu, který bude soudit živé a mrtvé.  1Sa 3:13-14. – Bůh přivedl kletbu na dům velekněze Eliho, protože nezabránil svým synům v konání zla.

1. 4.    Další užitek důsledného a včasného potrestání:
2. a.     Moudrost.

Pří 29:15: Klacek a napomenutí dávají moudrost, ale dítě ponechané samo sobě je ostudou jeho matce.

Často dnes slyšíme, že máme nechat děti být, aby se správně rozvíjely. Co ale říká Bůh? DÍTĚ PONECHANÉ SAMO SOBĚ JE OSTUDOU SVÉ MATCE!

Jak klacek a napomenutí dávají moudrost? Učí zdravé bázni:

Pří 9:10: Bázeň Boží je počátek moudrosti...

Jak by naše děti mohly mít Boží bázeň, pokud je nenaučíme kázni? Pokud je nenaučíme zdravému respektu Bohem dané autoritě?

Děti se nenaučí moudrosti tím, že si dělají, co chtějí, ale tím, že se učí dělat, co je správné. A to se musí naučit. A protože by si přirozeně tito malí hříšníci raději sobecky dělali, co chtějí, místo toho, co je správné, musíme je vychovávat. Důležitým prostředkem výchovy je potrestání.

A tak my rodiče máme před Bohem obrovskou zodpovědnost, naučit naše děti, KTERÉ NÁM SVĚŘIL, které milujeme, aby uměly rozeznávat mezi tím co je (PODLE BOHA) dobré a co je špatné – a podle toho se chovat.

Pří 29:18: Kde chybí zjevení, lid ztrácí zábrany; ale blaze tomu, kdo plní Zákon.     

Víte, můžete zkusit dětem vysvětlovat, že kilo čokolády je pro ně trochu moc. Ale pokušení čokolády je silnější, než vaše dobrá rada. Radit dětem nestačí. Děti oddolají různým pokušením ne proto, že jste jim dobře poradili, ale proto, že se naučí bát se důsledků svévolného počínání. A ty důsledky zahrnují škálu přiměřených trestů. Drtivá většina dětí vás bohužel bude poslouchat jen, když se naučí bázni před nějakým trestem. Pak se také snadněji naučí bázni Boží a tím začnou získávat moudrost. 

1. b.    Váš klid a spokojenost.

Pří: 29:17: Vychovávej svého syna a dá ti odpočinutí; ano, nasytí tvou duši spokojeností.

Pro rodinu není snad nic lepšího, než dobře vychované, poslušné a uctivé děti.

5. Druhá strana mince:

Eph 6:1-4: Děti, poslouchejte své rodiče v Pánu  - tak je to správné. 2 "Cti svého otce i matku, to je první přikázání se zaslíbením:  3 "aby se ti dobře vedlo a abys žil na zemi dlouho.“  (Z Deut 5:16).

4 A vy, otcové, nepopouzejte své děti k hněvu, ale vychovávajte je v kázni a v Pánově učení.

Rodiče, a to zejména otec, který k tomu má zřejmě blíž než matka, nemají děti zbytečně provokovat. „Buzerovat,“ ponižovat, hecovat, rozzuřit, vysmívat se jim, atd. Všechno máme dělat s láskou (1 Kor 13).

6. Jak tedy máme vychovávat své děti?

A. Potrestání musí být přiměřené míře neposlušnosti. Malá neposlušnost = malé potrestání; velká neposlušnost = velké potrestání.  

B. DŮSLEDNOST. – Ne jednou potrestat a podruhé ne.

C. Nebojujte každou bitvu, menší věci občas přehlédněte, dle uvážení.

D. Pokud se ale pustíte do bitvy vůlí – vaší proti jeho – musíte tu bitvu vyhrát pokaždé! Jakmile dítě přijde na to, že si svým vztekáním vymůže svoje, tak to příště bude těžší. Naopak, když dítě ví, že Vás „neukecá,“ nebude tolik vzdorovat a spíš vás poslechne.  

E. Projevujte jim hodně lásky během dne, a ujišťujte je, že jsou pro vás tím nejdražším. Tím budujete jejich zdravou sebedůvěru a je to dobrá protiváha občasnému potrestání.

F. Nepoužívejte Boha, jako strašáka, naučily by se ho vnímat, jako zlého despotu. Takový ale Bůh není.

G: Učte je Bibli. Pří 22:6: Vychovej dítě v cestě, po které má kráčet a až vyroste, nesejde z ní. Kultivuje poznání Boha a svědomí.

7. Úžasný příklad: Rechabité – Jer. 35:1-11

Tito lidé poslouchali nařízení svého předka po 300 let! Vychovávat děti k poslušnosti je opravdu možné – když to děláme podle Boha, jak to řekl v Bibli.

ZÁVĚR:

Jako křesťanští rodiče si neházejme klacky pod nohy nesmysly „moderní výchovy.“ Učme se našim výchovným metodám od Otce všech, od našeho Boha (Žid 12:5-11), ne od perverzních lidí, jako Sigmund Freud a Benjamin Spock. A kromě jiného, učme naše děti respektovat, když se dospělí modlí, uctívají Boha a studují Boží slovo. Veďme je především naším vlastním příkladem. Děti se přirozeně opičí po rodičích.

Další Písmo: Dt 21:18-21, Lev 19:3, Pr 1:8-9, Pr 30:17, Ex 20:12, Heb 12:7-11, Pr 10:5, 17:25, Pr 28:7...

© 2011 Pastor Milan Tachecí