Derek Prince.   Tento talentovaný učitel vzal prosté Biblické pravdy a „rozvedl“ je do monstrózních spekulací.

Mezinárodně známý učitel Derek Prince sám připustil, že během nejlepších let své kariéry byl posedlý třemi až pěti démony. Mám doma jeho vyučující dopis č. 5, Svobodni k uctívání, str. 3-4. Každý se na to může podívat. On tam říká, že byl posedlý démonem strnulosti a popisuje, jak ten démon z něho vyšel. Hello, jakou teologii můžeme čekat od učitele, který je posedlý démony? Když je učitel posedlý démony, tak rozhodně není poslaný Bohem, protože Božího člověka, ve kterém sídlí Duch Svatý, toho démoni posednout nemohou – vysvětlím. A tak zde máte šokující příklad toho, jak daleko se Satan propracoval do myslí křesťanů – protože mnozí považují Dereka Prince za dobrého Biblického učitele. Ano, on umí učit dobře, ale to, co učí, to v Božích očích (Sk 4:19-20) dobré není!

Dobrý Biblický učitel a posedlý démony? Ztratili jsme už všechen rozum? A Derek Princ byl nejen posedlý démony během téměř celé své kariéry, ale byl posedlý učením o démonech. Bohužel ovlivnil velkou část křesťanstva, která si teď myslí, že křesťan může být posedlý démony. I kdyby zbytek jeho učení byl Biblický, už jen tato velká úchylka od Bible člověka zavede na úplně jinou cestu. Naplní ho strachem, že může být posedlý démony, a člověk začne být touto myšlenkou "posedlý." Sám jsem si prošel přes rok falešným učením, kdy mě můj vlastní pastor mátl knihami o posednutí křesťanů.  Ďábel není hloupý. Dá vám učitele, kteří z 80 % učí pravdu, ale těch falešných 20% stačí na to, abyste postupně úplně sešli z cesty.

Než budeme pokračovat, ujasněme si, zda Bible podporuje učení, že křesťan může být posedlý démonem:

1 Kor 6:19-20: Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha Svatého, který je ve vás, kterého máte od Boha a už nepatříte sami sobě? Neboť za vás bylo zaplaceno, proto oslavujte Boha ve svém duchu a ve svém těle, vždyť obojí patří Bohu.  

Řím 5:5: Tato naděje nezklame, protože Boží láska byla vylita do našich srdcí skrze Ducha Svatého, který je nám dán.

Řím 8:14-17: Protože všichni, kteří jsou vedeni Duchem Božím jsou děti Boha. ¹⁵Neboť jste neobdrželi ducha otroctví, abyste se znovu báli, ale obdrželi jste Ducha adopce, kterým voláme: „Abba, Otče!“ ¹⁶Ten Duch svědčí společně s naším duchem, že jsme Boží děti, ¹⁷a když děti, tak dědicové – dědicové Boha a spoludědicové s Kristem, pokud s ním vskutku trpíme, abychom s ním mohli být také oslaveni.

Může být chrám Ducha Svatého obydlen démonem? Může člověk, kterého vlastní Bůh, být posedlý démonem? Může Boží dítě, které je dědicem Božího království, být posedlé démonem? Duch Svatý se nebude o lidský příbytek dělit s démonem! Bůh nedovolí démonům bydlet v Jeho vlastnictví! Dopustil by Bůh, aby Jeho děti a dědicové Jeho království byli obydleni démony? Copak Ten větší, který je v nás křesťanech by dovolil tomu menšímu, který je venku, aby se do nás nacpal? Sotva.

1 Jan 4:4: Ten, který je ve vás, je totiž větší, než ten, který je ve světě.  V Bibli není jediný případ toho, že by někdo vymítal démona z Křesťana. Silný muž, Mk 3:27 – Ježíš vyplundroval Satana, nejprve ho spoutal. Jak by satanův démon mohl opět vyplundrovat od Ježíše Boží dítě? Nikdo to nemůže udělat. Jan 10:29: Můj Otec, který mi je dal, je větší, nade všechny a nikdo je nemůže vytrhnout z ruky mého Otce. Já a Otec jsme jedno. Člověk, který uvěří, že křesťan může být posedlý démonem, může k tomu závěru dojít pouze čtením učení lidí jako Derek Prince, ale nikdy k tomu nedojde čtením Bible. A co ti lidé v různých církvích, kteří jeví známky posedlosti démonem? Ano, ti nikdy nebyli spasení, duchovně narození. Vyznávají Krista pusou, ale nemají ho ve svém srdci. Byli Duchem osvíceni (Žid 6:4), ale nezapustili kořen - Lk 8:6, 13. Neměli vláhu. Měli Krista v hlavě, ale ještě ne v srdci. Takoví samozřejmě posedlí být můžou. Záhada rozluštěna.

Zpět k Dereku Princovi: Na západě se mu moc nedařilo, ale jednou dostal nápad věnovat své knihy zdarma východní Evropě, ještě za komunismu. A chudákům křesťanům za železnou oponou se dostalo pandorovy skřínky. Zdarma, ale „křesťanské knihy“ Dereka Prince spolu s jakýmsi křesťanským učením přinesly destruktivní hereze, které zmátly tisíce dobromyslných věřících a odzbrojily je v boji proti Zlému.

Jeho teorie přidané k pravdám Bible jsou příkladem honosných řečí o marnostech. (2 Petův 2:18).  Vysoce vzdělaný a inteligentní člověk, ale neosvícený Svatým Duchem. Byl vedený, to ano – ale ne Svatým Duchem, nýbrž démony, kteří v něm bydleli - podle jeho vlastních slov.

Příklady "učení" Dereka Prince:

1. Spoluzakladatel pastýřské hnutí. Pastor a jeho podřízení řídí soukromé životy svých oveček, v pyramidové struktuře. Někdy i pro něj pracují – na zahradě, atd. Nikdo nesmí vykonat soukromé rozhodnutí bez porady s duchovní autoritou – např. mohou vám silně doporučovat koho si můžete nebo nemůžete vzít, a strkají nos do vašich soukromých financí... I Derek Prince po čase z pastýřského hnutí vystoupil.

2. Evangelista Duncan Leighton, který následoval tým Dereka Prince v Zambii, kde bylo hlášeno „tisíce zázraků uzdravení“ uvedl, že tato uzdravení nebyla trvalá. „Nenarazil jsem na jediný případ nepochybného uzdravení, potvrzeného lékařskou prohlídkou před a po uzdravení“,

3. Když popularita Deraka Prince v USA díky kontroverzím uvadla, jeho žena Ruth "prorokovala," aby se Derek přestal orientovat na americký trh a daroval své knihy spojencům v zemích třetího světa a za železnou oponou.

Jeho populární sedmidílná série „Základy“ zaplavila komunistické země, včetně Česka. Křesťané za železnou oponou nevěděli o Princeho excesech a těch pár co věděli, neměli v úmyslu je zveřejňit, protože na Derekově službě sami získávali.

4. Derek Prince uvítal tzv. vylití pozdního deště v Torontu a ihned napsal jeho obhajobu. Uvádí, že manifestace, které se v této obnově vyskytují, prožil již během svého obrácení, a tudíž musejí být pravé.

5. Prince je velmi obratný biblický vykladač, který je schopen teologicky podložit i existenci „démona lakování nehtů“⁸²

6. Kristova trojí smrt. Oběť těla je tedy v Princeho učení k vykoupení člověka nedostatečná. Kristus musel ještě zemřít duchovně a vytrpět pekelný trest.

7. Kristus svoji krev prolil sedmkrát. Sedmé a poslední prolití krve... jeho bok byl proboden kopím“ (Extravagantní láska, str. 19).  Uvědomíme-li si, že k dokonání oběti musela být krev prolita sedmkrát, znamená to, že kristovou smrtí na kříži nebylo ještě dokonáno, protože krev, vyteklá z jeho boku, byla „prolita“ až po Kristově smrti. I toto učení, stejně jako předchozí, popírá dostatečnost Kristovy smrti k odpuštění hříchů.

 8. Teologie záměny.  Kříž nás zbavil špatných věcí např. nemoc, chudoba a osamělost, a daroval nám dobré věci - zdraví, bohatství a přijetí. Správný křesťan potom musí být zdravý, bohatý a Bohem přijatý.      

9. Požehnání a prokletí, evangelium prosperity: Jinýmy slovy: Řekni co chceš, a Bůh ti to dá. Podle jeho teologie záměny,  negativní věci jsou totiž zlořečenstvím a pozitivní věci jsou požehnáním. „Každá nemoc je zlořečenství a nepatří nám.“ (Dílo Kříže). Stejně tak je to i s chudobou: „Nyní bych vám chtěl ukázat na zlořečenství chudoby.“ (Dílo kříže). Nemoci a chudoba je tedy projevem toho, že křesťan není v duchu. (Ale Bible chudé hájí – Lk 4:18, 6:20, 21:3...). Ježíš byl sám chudý – Lk 9:58.

10. Druhy démonů. Prince tvrdí, že je několik druhů démonů, kteří se specializují na nejrůznější lidské hříšné činnosti. Jejich jméno poté prozrazuje činnost, ke které svoji oběť vedou. Například:

„Démon hněvu, pochybnosti, alkoholismu, deprese, rozpačitosti, kompromisu, mluvení, obtěžování, rušení, dráždění, nevíry, nenávisti, zuřivosti, vraždy, nerozhodnosti, odkládání do budoucna, zapomnětlivosti, rouhání, pomlouvání, sexu, homosexuality, masturbace, nutkání bít děti, návykové závislosti, přejídání, kouření, rakoviny duch sevřený, srdečního záchvatu…(Jak rozeznat a vyhnat démony). A to jistě Prince nevyjmenoval všechny, zřejmě stačí dosadit… Bylo by zajímavé zjistit, zda existuje „démon nadměrné fascinace s démony.“

11. V různých církvích se vyskytují různí démoni. Např. v anglikánské církvi je to démon alkoholismu a v Church of God démon obžerství. Proto např. frustrovaná žena, která je „episkopálka, začne pít Martini a stane se alkoholičkou. Je-li ale z Church of God, začne se přejídat…“119 Škoda, že Prince nevydal nějakou mapu denominačních démonů, aby si konvertita mohl vybrat církev, kde působí takový démon, vůči kterému by byl nejvíce imunní.

Je tedy zvláštní, že nejproduktivnější léta Dereka Prince, ve kterých formuloval svá stěžejní učení a napsal nejvíce knih, byla právě dobou, kdy měl – podle svých slov – minimálně tři až pět démonů. Pokud máte nějaké knihy od D.P., být vámi, bych je zahodil, i když mezi jeho bludy můžete najít pravdivé výklady. Jakmile pravdivými výklady falešný učitel získá vaši důvěru, padnete to jeho bludů, ani nebudete vědět jak.

(Dle Biblické apologetiky).

Žádný člověk nepadl do kultu nebo falešného učení čtením Bible. Lidé se odkloní od pravdy čtením knih kultů a falešných učitelů. Dávejte si velký pozor, co čtete a vše testujte s Biblí v ruce!  

Podle Bible znovuzrození křesťané nemohou být démony posedlí. A křesťané vskutku mají moc nad démony, ve jménu Ježíše Krista, 1 Janův 4:4. Nemusíme studovat žádné složité manuály o démonech. Pokud narazíme na projev démona, nebude o tom žádných pochyb, co to je. Démoni se projevují abnormálně a nadpřirozeně, např. vás posedlý člověk osloví jiným hlasem. Recept není složitý, ale střet s démonem je nechutný. Nenechte se jím vystrašit, a nařiďte mu ve jménu Pána Ježíše Krista Nazaretského, aby vás opustil nebo aby vyšel z posedlého člověka. Takový člověk pak musí činit pokání a přijmout Ježíše za Spasitele a Pána, aby se démon do něho nemohl později vrátit.

Sám jsem viděl, i četl o případech, kdy lidé jevili známky posednutí démonem, ale ukázalo se, že to byly projevy autosugesce. Když ze sebe nechali vymítat démona, kterého neměli, síla sugesce je ovlivnila natolik, že se začali chovat tak, jak si mysleli, že se posedlí lidé chovají. Například pastor jednomu takovému řekl: "Přestaň to švindlovat a posaď se." A člověk se ho zeptal: "Jak jsi poznal, že to švindluji?" Nepodceňujme sílu autosugesce a příhodnou atmosféru, která projevům autosugesce napománá.

Sám jsem měl bohužel osobní střet s démonem, ale vůbec to není hnací motor mého duchovního života. Lidé, jejichž hnacím motorem jsou divy a záraky místo Božího Slova, jsou přinejlepším v Kristu nevyzrálí a přinejhorším náboženští lidé, jejichž víra visí na projevech divů a zázraků, řekl bych falešných – takoví možná ani nejsou spaseni, protože jejich motivací není Boží Slovo, ale emoční extáze, která tyto duchovní "křížové výpravy" provází.

Zašel jsem k věštkyni v New Yorku, ještě jako ateista. Zhypnotizovala mě, ovládla mojí mysl a pak do mě pozvala démona. Démon do mě vletěl pravým uchem a myslel jsem, že umírám, moje vědomí pomalu sláblo a démon mě téměř ovládl. Byly to nejhnusnější a nejodpornější pocity, daleko horší, než ty tělesné. Pak se dotkl mé duše, já se otřásl odporem, a moje poslední vytrácející se myšlenka byla: „Kéž bych ten život mohl žít znova.“ Démon se ve mě vzepnul a vyletěl ven kudy přišel – mým uchem.

Po mé spáse mě ten démon sužoval 5x během 2 let. Takže to nebylo často, na rozdíl od Princových teorií. Nevím proč, ale Bůh pro svůj účel zřejmě chtěl, abych prošel touto zkušeností. Sužovat, ano, ale posednout, to ne. Sám jsem pokaždé nařídil démonovi ve jménu Ježíše Krista, aby ode mne odešel, když se pokoušel mě sužovat (noční můra, ve které jsem byl jakoby stlačován, drcen silným VNĚJŠÍM tlakem...). Jakmile jsem mu nařídil ve jménu Ježíše Krista, musel mě poslechnout a odešel. Vždy mě démon sužoval ZVENKU, NE ZEVNITŘ!

Jednou to byl těžší boj, když potom, co démon odešel v poslušnosti Kristovu jménu, jakoby se v mém pokoji hodinu rojily síly zla. Četl jsem si Bibli a po hodině to zlo vymizelo. Druhý den mě napadlo, že jsem měl v knihovně 3 „křesťanské“ knihy o démonologii. Vyhodil jsem je a byl pokoj, a též jsem přestal zažívat silná pokušení, která mě v té době trápila. Zjevně tyto knihy o démonech přitahovaly démony!

Naposled nás navštívil démon v r. 2007. Měli jsme na návštěvě dva pastory z našeho sboru z USA a k ránu se objevil u nohou mé postele démon v podobě bílé, třpytivé, transparentní siluety. Cítil jsem jeho zlou moc ve spánku a jak jsem se začal probouzet, cítil jsem, že chce škodit mé ženě, která spala vedle mě. Ještě v polospánku, v reakci na obranu mé milované ženy jsem se prudce posadil směrem k démonovi a spontánně jsem vykřikl: „Ve jménu Ježíše Krista, vypadni!“ A bylo to pryč, jen jsem byl celý zpocený a tep jsem měl ke 180.  Žena se mým výkřikem probudila, také zpocená - démon ji trápil ve spánku, než jsem ho ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vyhnal. 

Dodnes mi vrtá v hlavě, proč se po létech klidu objevil démon zrovna v den, když u nás přespali dva mladí pastoři. Zaručuji vám, nebyl to jenom sen, vím, že to byl démon, takový, jaký mě kdysi 5x „navštívil.“ Na rozdíl od mnohých planých řečí, pokud se opravdu s démonem setkáte, bude vám velice jasné, co to je. Nenechte se zastrašit jejich triky ani jejich mocí a ve jménu Ježíše Krista je vyžeňte. Když vidíte, že vás musel poslechnout mocný, zlý démon, to vám může stoupnout do hlavy. Pozor, aby vás ďábel hned nenachytal na pýchu nebo abyste nezačali pro tento vítězný pocit démony vyhledávat. Vyhledávat máme Boha.  

V žádném případě nemáme brát tuto výsadu a moc, kterou v Kristu máme na lehkou váhu a nedůstojně vyhánět démony ve jménu Ježíše ze všeho, co nás napadne. A nemáme svádět své tělesné chtíče na démony a vyhánět z lidí tzv. démony opilství, obžerství, pornografie nebo chamtivost, atd. Démoni nás mohou k obžerství svádět, ale řešení není ve vyhánění "démona obžerství," ale ve cvičení se v ovládání svých chtíčů, s Boží pomocí. Řešení je ve vzdorování Ďáblu, v síle, kterou čerpáne z Krista. Když se nepoddáme Ďáblovu pokušení, on od nás uteče – Jakub 4:7.

Derek Prince – souhrn: Tento mezinárodně známý učitel sám připustil, že během nejlepších let své kariéry byl podle jeho vlastních slov posedlý několika démony. Jakou teologii můžete čekat od učitele, který je posedlý démony? Např. vyučující dopis č. 5, Svobodni k uctívání, str. 3-4, který mám doma v angličtině, v tom Prince  říká, že byl posedlý démonem strnulosti a popisuje, jak ten démon z něho vyšel, když mu bylo 79 let. Jinými slovy, kromě jiných démonů, kteří z něj vyšli dříve, on byl do 79. roku svého života posedlý démonem strnulosti. Shodou okolností se mi dostala do rukou brožurka z občanského sdružení Juda na Mělníku, kde ve vydání prosinec 2008, Juda info 5, mají tento vyučující dopis od Dereka Prince přeložený. A Derek Prince hned činí subjektivní závěr, že velká část církve trpí démonem strnulosti a měla by se uvolnit. Zde máte jasný příklad toho, jak Derek Prince sestavuje svá učení – na základě subjektivních zkušeností!  Sice používá Bibli, ale jeho zkušenosti mají nad Biblí vyšší prioritu. A tak nakonec Derek Prince neučí Bibli, ale své subjektivní zkušenosti a názory, které se snaží podložit Biblí!

Svatý Duch v N.Z. nikde nemluví o tom, že by církev mohla být strnulá, ale odpadlá!  A jak se chová odpadlá církev? TĚLESNĚ! Hello!!!

Jak máme uctívat Boha podle Nového Zákona: V duchu a pravdě, ne tělesně! Ne honěním se za zázraky a ne vyhledáváním emočních extází během "živé" Bohoslužby.  Jan 4:24: Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě.  

Jak máme Boha uctívat? Ve Svatém Duchu a podle Písma, které je Pravda. Ne podle Dereka Prince a jemu podobných, ale podle Písma. Ne v emoční extázi. Písmo nikde neříká, že bychom se měli více uvolnit, a třeba i křepčit, jak se to dnes v mnoha církvích nosí. Ale naopak, Písmo nás mnohokrát varuje před odpadnutím od Pravdy (2 Tes 2:3), před zapomenutím naší počáteční lásky, (Zj 2:4), před rouháním Svatému Duchu (Mk 3:29), před lhaním Svatému Duchu (Sk 5, Ananiáš a Zafíra – jediní dva lidé, kteří v N. Zákoně "padli pod mocí" Svatého Ducha – a už nevstali. Svatý Duch z nich učinil odstrašující příklad, protože mu lhali – tj. chovali se ke Svatému Duchu neuctivě, bez posvátné bázně).

Ale podle Dereka Prince, když při Bohoslužbě, která by měla být přinejmenším důstojná, a probíhat v posvátné bázni, když nekřepčíš, tak jsi podezřelý z toho, že máš démona strnulosti.Připomeňme si, že Prince tohle vyučoval, když byl zároveň posedlý démony.

Víte co se stalo Aaronovým synům, v Leviticus (3. Mojžíšova 10:1-3), když NEDŮSTOJNĚ uctívali Boha? 

Nevíme přesně, čím se provinili:

1.     Pozřeli opojný nápoj?  – v 10:8

2.     Použili k zažehnutí jiný oheň, než jak to předepsal Hospodin? (v. 10:1).

3.     Když dav začal jásat, při pohledu na Boží slávu, Nádab a Abihú odváděli pozornost od Boha na sebe?

Já jsem pro č. 2, ale v každém případě víme, že Aaronovi synové, kněží, dělali správnou věc špatně. Uctívali Boha, ale nesvatým způsobem. Dnes žijeme v době milosti, a tak boží soud trpělivě čeká, boží oheň dnes nikoho nepozře, ale tím víc bychom si měli dávat pozor na to, jak Boha uctíváme. A Bůh nás nenechal ve tmě. Je o tom celá Bible! Jen pár bodů kterými se můžeme při uctívání Boha řídit:

1. Pří 9:10: „Bázeň boží je počátek moudrosti a znalost Svatého je porozumění.“

2. Žid 10:31: Je to hrozná věc, padnout do rukou živého Boha.

3. Když se Izaiáš, svatý prorok, po tom, co vyřkl bědy druhým, ocitl v 6. kapitole ve společnosti Boha,  jeho první slova byla: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a bydlím mezi lidmi nečistých rtů, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů“       Iz 6:3-5.

4. Jak vypadá uctívání Boha v nebi? Chválí Boha, vyznávají, že je svatý, padají před ním a klaní se mu. Zj. 4,5,7; Ezechiel 1:28...

5. Když lidé viděli Ježíše, padli před ním tváří k zemi „Poklonil se až k zemi“ (Abrahám, Gen 18:2)

 (Když jsem Ho spatřil, padl jsem mu k nohám jako mrtvý – Zj 1:17, apoštol Jan)...

6. Bohu patří spása, sláva, úcta a moc! Zj 19:1 .... 2. PŘÍCHOD – Zj 19:11...

Co mi tedy tyto verše a mnohé další napovídají o tom, jak bychom měli uctívat Boha? V posvátné úctě, jako Všemocného Stvořitele, jak nám ukazuje Bible! Nebo bychom se snad měli "uvolnit, zavýskat si, zachechtat se, zatancovat si, zatřást se jako při padoucnici, povyrazit si, zaštěkat si, mluvit jeden přes druhého jazyky, křepčit," atd... podle návodu Dereka Prince? Nevím jak vy, mě Bůh nahání posvátnou úctu! Ne panický strach, to ne, on je můj a váš nebeský Otec, ale je též Svatý. Chápání rovnováhy Boží svatosti a milosti na jedné straně a mé hříšné přirozenosti, kterou pokryla Kristova svatá krev na druhé straně, je klíčem ke stylu uctívání přijatelného Bohu. Posvátná úcta, hluboké zlomení nad hříchem, a nesmírná vděčnost mi připadají být Biblickým projevem při uctívání Boha. Staré pohanské metody, zavlečené do křesťanské "bohoslužby" nikoliv.

Porovnejte si s Biblí další učení Dereka Prince uvedené na "apologet," z které částečně čerpal tento článek:  http://www.apologet.cz

© 2007 Milan Tachecí