C: Člověk nemůže mít svobodnou vůli, protože ta by ho dělala dobrým.  Ale to jsem v Bibli nikde nenašel! Svobodná vůle nemá nic společného s tím, jestli je člověk dobrý nebo špatný! Svobodná vůle pouze umožňuje člověku vybrat si mezi dobrem a zlem! Milovat nebo nemilovat Pravdu! Přijmout nebo odmítnout Boží milost! Bez svobodné vůle by člověk byl naprogramovaný robot!  

D: Člověk je „pouhý“ kus bláta (Řím 9:21). I když to zde Pavel tak píše, opět ke správnému porozumění musíme použít kontext celé Bible. Jsou bezpochyby pasáže, které jsou pro nás těžké pochopit, ale víme, že asi chtějí říci něco hlubšího, než co vyjadřují samotná slova v jednom verši.

Například Ježíš řekl, že pokud někdo nechce nenávidět svého otce a matku, není ho hoden – Lk 14:26.

Slyšel jsem smutnou story z Číny, kde mají nedostatek Biblí a tak si v některých případech křesťané vytrhnou každý pár stránek a pak si je navzájem půjčují. Jedna čerstvě spasená dívka dostala pasáž s tímto veršem (Lk 14:26) a protože chtěla být poslušná Kristu, tak opustila svou matku - myslela, že ji prostě musí nenávidět...  Ať už ten verš znamená cokoliv, víme, co neznamená – Ježíš doslova nemyslel, že máme nenávidět rodiče, protože by odporoval 5. přikázání. Dává víc smyslu, že Ježíš chtěl zdůraznit, že naše láska k němu by měla daleko převyšovat naši lásku k vlastní rodině (viz Mt 10:37).

Podobně je to s Římanům 9. I když Pavel píše o člověku jako jílu na hrnčířském kruhu – v kontextu celé Bible víme, že člověk je pro Boha mnohem víc, než bezcenný „kus bláta“. Bůh si svého, byť padlého stvoření tak cení, že za něj vydal svého jediného Syna (Jan 3:16). A jak jsem výše uvedl, netýká se to jen některých hříšníků, ale všech hříšníků. A právě v kontextu celé Bible musíme zhodnotit nejen co Řím 9 znamená, ale také co to neznamená – a v kontextu Bible víme, že Bůh si člověka padlého do hříchu cení tolik, že dal za jeho záchranu to nejdražší z celého vesmíru – život Svého jediného Syna. To by neudělal za bezcenný kus bláta. Tudíž Pavlův argument měl hlubší cíl než učit, že člověk je pouhý kus bláta v rukou hrnčíře.

10. Závěr:

S pomocí přirozeného čtení Bible jsem dospěl k závěru, že omezené smíření je nebiblické. Vidíme, že Bible učí v mnoha pasážích, že Ježíš zemřel za všechny lidi, za celý svět. Charles Spurgeon odsoudil překrucování slov - konkrétně „všichni lidé“ na „někteří lidé“ nebo na „někteří ze všech druhů lidí.“ Ani Jan Kalvín neučil omezené smíření. Dále jsme si ukázali, že mnohé argumenty Pavla Steigera nesouvisí s předmětem debaty, tudíž jsou neplatné. Bratr Steiger se dopouštěl logické chyby v „porovnávání hrušek s jablky.“ „Na Letné byla celá Praha“ je jasná hyperbola, zatímco „hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa“ (Jn 1:29) neposkytuje spolu s jinými pasážemi důvod vnímat text jinak, než jak zní – tj. že Beránek Boží přišel sejmout hřích světa = celého světa. Hyper-kalvinista „logicky“ dojde k omezenému smíření, protože přijal mylné argumenty z hyper-kalvinistické literatury - například, že duchovně mrtvý člověk je jako mrtvola a že ztratil svobodnou vůli.

Poukázali jsme na to, že apoštol Pavel považoval i duchovně mrtvého člověka za jinak dost živého na to, aby byl schopen přijmout dar spásy. I když Kristus přitahuje každého hříšníka, člověk může přijmout nebo odmítnout dar spásy, protože má svobodnou vůli. To vysvětluje, proč někteří lidé nejsou spasení, i když Kristus zemřel za celý svět. Bratr Steiger též demonstroval, že zatímco učí, že nemáme vytrhávat verše z kontextu Bible, sám se při prosazování svých argumentů této chyby často dopouští. Dále ve svém argumentu, že Kristus nemohl zemřít za zrůdy jako byl Himmler, Pavel Steiger odhalil své nesprávné pochopení Kristovy oběti za celý svět. To, že Kristus zemřel za celý svět, neznamená, že celý svět bude spasený, ale jen ti, kdo přijdou k Bohu v pokání (Sk 20:21) a vírou přijmou Kristovu oběť za jejich hříchy. Shnilé ovoce Himmlerových zločinů naznačuje, že pokání k Bohu neučinil (Jak 2:17, 20), tudíž spásu nepřijal, i když Kristus zemřel i za něj.  

2 Kor 11:3, NKJ: Bojím se, že jako had podvedl Evu svou prohnaností, aby vaše mysl nebyla zkorumpována od jednoduchosti, která je v Kristu. Křesťanská víra spočívá v jednoduchosti, která je v Kristu. Pokud někdo musí neustále vysvětlovat, že to, co v Bibli čtete vlastně znamená něco jiného, tak to už není jednoduchá a tudíž ryzí křesťanská víra. Na článku Pavla Steigera vidíme smutný, ale typický příklad, jak horlivý hyper-kalvinista je nucen překrucovat verše, které s jeho učením nesouhlasí. Mrzí mě, že musím vyjádřit důrazný nesouhlas s jeho učením, protože chápu, že má dobré úmysly, a hodně Boží službě obětoval. Ale aby jednota mezi křesťany mohla prospívat, nesmíme se bát odhalovat nebiblická učení (Juda 3), která se do církve neustále hrnou. Bylo by lepší připustit: „Tomuhle úplně nerozumím,“ než se dopouštět překrucování Písma, kterého se právě tak dopouštějí i jiní lidé, kteří vyznávají Krista. Na učení např. Svědků Jehovových, Mormonů a Katolíků vidíme, kam až je překrucování Písma zavedlo! Raději připustím, že některým věcem v Bibli úplně nerozumím. To mi však nebrání v tom, abych mohl rozlišit, co Bible ROZHODNĚ NEUČÍ – konkrétně „omezené smíření.“ Modlím se za bratra Steigera, i ostatní, kdo propadli učení extrémního kalvinismu, aby byli schopni odstranit tento filtr a využili svůj cenný potenciál k vyučování Písma podle jeho přirozeného významu.

Co se týče vykládání významu textu - jak řekl Charles Spurgeon, kdyby Svatý Duch chtěl říci něco jiného, tak by to tak napsal. Mějme na paměti, že Bůh bude soudit učitele Písma přísněji (Jak 3:1), a že hyper-kalvinisté budou muset složit účet za překrucování Bible. Proto se řiďme radou apoštola Pavla: „Nedomýšlejte se víc, než co je psáno...“ (1 Kor 4:6, Textus Receptus).

Pro gurmány hlubokého intelektualismu, kterými se zdají být vedoucí proponenti hyper-kalvinismu, doporučuji detailní knihu od Normana Geislera „Chosen But Free: A Balanced View of God’s Sovereignty and Free Will.“ (Bethany House Publishers.) Tato kniha poukazuje na excesy hyper-kalvinismu i arminianismu a nabízí společné, Biblické řešení. Mimochodem, podle jeho vlastních slov, Geisler se považuje za umírněného kalvinistu, ne za armeniána. O dalších chybách hyper-kalvinismu si můžete vyžádat články na: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

 © 2011 Milan Tachecí