Hlavní stránka Články
Email
seznam článků
Omezené Smíření
Strana 2
Strana 3
Strana 4
Strana 5
Strana 6
Strana 7
Všechny strany

Je Boží vůle, aby všichni lidé byli spaseni?

 Toto je titul článku Pavla Steigera otisknutý v Zápasu o duši č. 106, říjen 2010 – pro lepší pochopení souvislostí Vám doporučuji si ho přečíst. Bratr Steiger argumentuje s pomocí Písma i logiky, že Kristus nezemřel za všechny lidi, ale jen za „všelijaké,“ čili za NĚKTERÉ lidi, byť ze všech vrstev společenských a etnických. Po dvaceti letech studování Bible mi takové tvrzení, že Kristus de facto nezemřel za všechny lidi, zní podivně, a tak jsem se rozhodl pokusit se detailně a nezaujatě prozkoumat, jestli mi něco neušlo, a jestli učení omezeného smíření (že Kristus nezemřel za všechny lidi) uspokojuje základní princip Biblického studia - že žádné učení nesmí být v rozporu s jinými verši. Narazil jsem na zajímavé informace i během zkoumání, co se kdy v církvi učilo.

 „Nedomýšlejte se víc, než co je psáno...“ (1 Kor 4:6, Textus Receptus). (Též si prosím přečtěte Řím 11:33 a Iz 55:8-9). Takové verše musíme mít na paměti, když studujeme Písmo. Jsou pasáže, které pochopí každé dítě („nepokradeš..,“  evangelium, atd.) Jiné pasáže odhalují Boží velikost, moc a majestátnost v takové míře, že se při snaze Boha pochopit „pálí veškeré pojistky“ v naší hlavě. Někdy je pro člověka těžké pochopit Boží svrchovanost, svatost a spravedlnost na jedné straně a Boží lásku, milost, a milosrdenství na straně druhé. Některé věci prostě musíme přijímat vírou. Bůh neočekává, že budeme všemu úplně rozumět, protože nejsme Bůh. Pokud se za každou cenu snažíme vysvětlit hluboké Boží pravdy pouhým lidským intelektem, byť vytříbeným, bez vedení Svatého Ducha se nakonec ocitneme ve slepé uličce. S troškou Vašeho strpení Vám předložím k posouzení následující:

 1. Ani Jan Kalvín neučil omezené smíření:

Uvedu několik citátů z Kalvínových komentářů, kde je jasně vidět, že i Kalvín učil, že Kristus zemřel za všechny lidi (i když se samozřejmě rozumí, že z toho mají užitek jen ti, kdo to vírou přijmou).

 ...obětí Jeho smrti všechny hříchy světa byly zaplaceny. (Kalvínův komentář na Koloským, 1:15).

... tak dlouho, dokud jsme bez bez Krista a jsme od něho odděleni, nemáme nejmenší užitek z toho, co udělal a vytrpěl pro spásu lidské rasy (Instituty, 3.1.1.).

„Mnozí,“ za které Kristus zemřel (Řím 5) znamená veškeré lidstvo:  Měli bychom však poznamenat, že Pavel zde neporovnává větší počet s mnohými, protože nemluví o větším počtu lidstva, ale argumentuje, že když hřích Adama zničil mnohé [všechny], spravedlnost Kristova nebude o nic méně efektivní ke spáse mnohých [všech]. (Komentář na Římanům 5:15).

Kristus nesl vinu celého světa: Schvaluji přirozené čtení, že on jediný nesl potrestání mnohých, protože na něho byla naložena vina celého světa. Je evidentní z jiných pasáží, a obzvláště z 5. kapitoly epištoly Římanům, že „mnozí“ někdy vyjadřuje všechny. (Kalvínův komentář na Izaiáš 53:12).

Toto je Jeho úžasná láska k lidské rase, že touží po tom, aby všichni lidé byli spaseni, a On je připraven přivést dokonce ty hynoucí do bezpečí. Musíme si všimnout pořadí, v jakém je Bůh připraven přijmout všechny lidi  - v pokání, aby žádný nezahynul. Tato slova ukazují způsob získání spásy, a kdokoliv z nás hledá spasení, se musí naučit následovat tento způsob. (Kalvínův komentář na 2. Petrův 3:9).

Pokud tomu rozumím správně, Kalvín zde v souladu s Biblí učí, že Bůh je ochoten přijmout všechny lidi, ale prvním krokem ke spáse a společenství s Bohem je pokání.  Bůh je připraven přijmout všechny lidi, ale má podmínku, a mnozí tuto podmínku nesplní – tj. pokání. Z toho jasně plyne, že Kalvín neučil universalismus, ale jednoduchý Biblický princip, že Bůh je ochoten přijmout všechny lidi – i když jenom ti, kdo činí pokání, k Bohu přijdou. (Viz Sk 20:21 – „pokání k Bohu a víra v Ježíše Krista.“) Biblické učení, že Kristus zemřel za všechny lidi nedává automaticky podklad universalismu, jak se hyper-kalvinisté obávají, protože i když Kristus zemřel za všechny lidi, prvním krokem spásy je pokání (obrácení k Bohu, ne skutky, které z toho vyplývají – Jk 2:17, 20, 24), které mnoho lidí není ochotno činit. Opět, i Kalvín učil, že ačkoliv spása je nabídnuta všem, jenom ti, kdo jsou ochotni činit pokání, ji přijmou.  Jak si někdo může říkat kalvinista a učit omezené smíření, které Kalvín neučil?