Mt 7:21-23: Nejsou skutky jako Skutky.

²¹Ne každý, kdo mi říká „Pane, Pane,“ vejde do království nebeského, ale jen ten, kdo koná vůli Mého Otce v nebesích. ²²Mnozí mi v ten den řeknou, „Pane, cožpak jsme neprorokovali ve Tvém jménu, nevyháněli démony ve Tvém jménu a nekonali mnoho divů ve Tvém jménu?“ ²³A potom jim řeknu, „Nikdy jsem vás neznal; odejděte ode Mne, vy, kteří konáte bezpráví!“ NKJ.

V této pasáži nás Ježíš varuje před tím, abychom sami sobě něco nenalhávali, jako to dělali ti, které Ježíš dával za odstrašující příklad. Oni sice nazývají Krista Pánem, v jeho jménu „slouží“ ale až budou stát Ježíši tváří v tvář, On jim oznámí: „Nikdy jsem vás neznal; odejděte ode Mne, vy, kteří konáte bezpráví!“

To je ohromný šok pro lidi, kteří si myslí, že Ježíši „slouží,“ a on je pak od sebe vyžene.  To znamená, že je vyžene z nebeského království – do pekla. Jak je to možné? Sloužili Bohu podle svých představ, místo podle Boží vůle. Něco dělali, ale nebylo to, co Bůh chtěl! Nebyli Bohu poslušní.

Smutným příkladem ve SZ je král Saul. Byl pro Boha zapálený, ale podle svých představ. Když šlo do tuhého, místo spoléhání se na Boha, bral věci do svých rukou a vymlouval se. Bál se lidí víc, než Boha (1 Sam 15:23-24).  

V této pasáži se tedy jedná o poslušné konání Boží vůle vs. svévolné zákonictví, farizejství a náboženství. Spasený člověk sice může občas Boha neposlechnout – ale když je toho víc, tak po milosrdenství přijde od Boha výchova – Žid 12:6. Pokud Boha ale někdo neposlouchá soustavně, tak Bohu nepatří - Žid 12:8.  Z toho pak plyne princip, který napsal apoštol Jakub: „Víra bez skutků je mrtvá.“ Jakub nemá na mysli všechny možné skutky, ale skutky podle Boží vůle – věci, které se Bohu líbí.

Co je Boží vůle?

1. Několik příkladů, co všechno je Boží vůle:

Sk 13:36: Protože David, potom, co sloužil své vlastní generaci podle Boží vůle, zesnul....

2 Kor 1:1: Pavel, apoštol Ježíše Krista podle Boží vůle...

Kol 4:12:... vždy se za vás horečně přimlouvá v modlitbách, abyste mohli stát dokonalí a kompletní ve vší Boží vůli...

1 Tes 4:3-8: Protože to je Boží vůle, vaše posvěcení: abyste abstinovali od sexuální nemravnosti, aby každý z vás věděl, jak mít vlastní tělo v posvěcení a cti, ne ve vášni chtíče, jako pohané, kteří neznají Boha; aby nikdo nezneužíval a nepodvedl v této věci svého bratra, protože Pán se za všechny takové pomstí, jak jsme vás také předem varovali a o tom svědčili. Protože Bůh nás nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. Proto ten, kdo tohle odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který nám také dal Svého Svatého Ducha.

1 Tes 5:18: ... za všechno děkujte; protože to je pro vás Boží vůle v Kristu.

1 Pet 2:15: Protože tohle je Boží vůle, abyste konáním dobra mohli umlčet ignoranci hloupých lidí...

1 Pet 4:19: Proto ať ti, kteří trpí podle Boží vůle, Mu svěří své duše v konání dobra, jako věrnému Stvořiteli.

1 Jn 2:17: A svět pomíjí, a jeho chtíč; ale ten, kdo koná Boží vůli, zůstává navěky.

2. Ani veškeré příklady Boží vůle v Bibli však neobsahují veškerou Boží vůli. Boží vůle v každé konkrétní situaci by byl tak dlouhý seznam, že bychom nebyli schopni ho ani celý přečíst. Bůh to neřeší zákonickým seznamem, ale principem v Řím 12:1-2:

a. nabídněte svá těla jako SVATOU, žijící oběť. Tj. žijte pro Boha, ne pro sebe = poslouchejte Boha. To je vaše rozumná služba, píše apoštol Pavel.

b. Nenechte se nacpat do formy tohoto světa. (Přátelství se světem je nepřátelství s Bohem Jk 4:4). Žijte podle Božího slova, ne podle pohanů.

c. Buďte přeměněni obnovováním vaší mysli – jak – čtením Bible, společenstvím s Bohem a Jeho lidem.

d. Dělejte a, b, c, abyste mohli poznat (ř. Dokimazo = otestovat), co je dobrá, přijatelná a perfektní Boží vůle.

Podle té Boží vůle žijte a skutky z toho vyplývající dokazují pravost vaší víry! (Skutky zákonické, mimo Boží vůli samozřejmě jenom ukazují, kdo je zákoník. Skutky pokrytecké – káže vodu, pije víno – zase jenom ukazují, že člověk je pokrytec. Skutky liberální zase jenom ukazují, že je člověk liberál. Skutky pietní zase jenom ukazují, že je člověk pietní.)

Jaké skutky tedy dokazují, že jsou podle Boží vůle? Skutky svaté. Takové je člověk schopen konat jenom pokud je duchovně narozený a kráčí s Bohem – pak je schopen žít v poslušnosti Bohu. Co je konání Boží vůle – Poslušnost Bohu. Ne „Lordship salvation,“ ale dobrovolný otrok svému Pánu. Co jiného. Snad je pochopitelné, že Bohu neposlušný člověk nekoná vůli Otce, který je v nebesích. Takové Ježíš varoval, že nevstoupí do království nebeského, tj. nevstoupí do nebe. Tudíž, nejsou skutky jako skutky – a víra bez skutků Boží vůle je mrtvá.

Co je nebeské království?

Někteří si myslí, že je to pozemské, tisícileté království - Mat 5:5: Zemi zdědí ti, kdo jsou „mírní,“ ale není jasně sděleno, jestli Ježíš mluví o „zaslíbené zemi,“ této zemi nebo o té Nové zemi (Zj 21:1). Mnoho komentátorů si myslí, že Ježíš ani nemluví doslovně o zemi, ale o požehnání - o cíli jejich naděje, které v židovském kontextu představovala „zaslíbená země.“

Tudíž kontext celého kázání na hoře není o pozemském tisíciletém království, ale o principech nebeského království – tj. o Božím království VĚČNÉM.

a. proč by Ježíš nazýval pozemské tisícileté království nebeským?

b. principy, které v kázání na hoře Ježíš učil jsou zjevně všeobecné principy pro lidi, kteří vstoupí do věčného království Boha, ne jen pro generaci, která vstoupí do Tisíciletého království.

c. někteří učí, že církev bude s Kristem v Tisíciletém království vládnout – pokud ano, byli by to lidé vzkříšení a spasení. Vzkříšení lidé nespasení budou vrženi do ohnivého jezera. Takže i kdyby Ježíš v Kázání na hoře měl občas na mysli Tisícileté království (což se vymyká daným souvislostem), prioritu stejně zaujímá učení pro spasené lidi – jak se mají chovat a jak nenaletět na falešné učení.

Závěr: Mt 7:21-23 mluví jasně za sebe. Nebeské království je NEBE, Boží království, které trvá věčně. A půjde tam každý, kdo koná vůli nebeského Otce, ne ten, kdo v Ježíšově jménu „něco“ dělá. Jak poznáváme vůli Otce? Čtením Bible, společenstvím s Otcem a Jeho lidem a podle Řím 12:1-2.  Ten, kdo koná vůli Otce je ten, kdo Boha POSLOUCHÁ.  Kdo Boha neposlouchá, ten Boží vůli prostě nekoná a měl by se vážně přezkoumat, jakou cestou se ubírá. Stojí za zamyšlení, že falešní křesťané v této pasáži NEVĚDĚLI, že jsou falešní. Ve skutečnosti to mohli vědět, ale nechtěli – patřili k lidem, kteří nemilují pravdu – 2 Tes 2:11-12. Je cesta, která se zdá člověku správná, ale na konci je to cesta smrti. Pří 14:12.

© 2013 Milan Tachecí