Je Boží vůle, aby všichni lidé byli spaseni?

 Toto je titul článku Pavla Steigera otisknutý v Zápasu o duši č. 106, říjen 2010 – pro lepší pochopení souvislostí Vám doporučuji si ho přečíst. Bratr Steiger argumentuje s pomocí Písma i logiky, že Kristus nezemřel za všechny lidi, ale jen za „všelijaké,“ čili za NĚKTERÉ lidi, byť ze všech vrstev společenských a etnických. Po dvaceti letech studování Bible mi takové tvrzení, že Kristus de facto nezemřel za všechny lidi, zní podivně, a tak jsem se rozhodl pokusit se detailně a nezaujatě prozkoumat, jestli mi něco neušlo, a jestli učení omezeného smíření (že Kristus nezemřel za všechny lidi) uspokojuje základní princip Biblického studia - že žádné učení nesmí být v rozporu s jinými verši. Narazil jsem na zajímavé informace i během zkoumání, co se kdy v církvi učilo.

 „Nedomýšlejte se víc, než co je psáno...“ (1 Kor 4:6, Textus Receptus). (Též si prosím přečtěte Řím 11:33 a Iz 55:8-9). Takové verše musíme mít na paměti, když studujeme Písmo. Jsou pasáže, které pochopí každé dítě („nepokradeš..,“  evangelium, atd.) Jiné pasáže odhalují Boží velikost, moc a majestátnost v takové míře, že se při snaze Boha pochopit „pálí veškeré pojistky“ v naší hlavě. Někdy je pro člověka těžké pochopit Boží svrchovanost, svatost a spravedlnost na jedné straně a Boží lásku, milost, a milosrdenství na straně druhé. Některé věci prostě musíme přijímat vírou. Bůh neočekává, že budeme všemu úplně rozumět, protože nejsme Bůh. Pokud se za každou cenu snažíme vysvětlit hluboké Boží pravdy pouhým lidským intelektem, byť vytříbeným, bez vedení Svatého Ducha se nakonec ocitneme ve slepé uličce. S troškou Vašeho strpení Vám předložím k posouzení následující:

 1. Ani Jan Kalvín neučil omezené smíření:

Uvedu několik citátů z Kalvínových komentářů, kde je jasně vidět, že i Kalvín učil, že Kristus zemřel za všechny lidi (i když se samozřejmě rozumí, že z toho mají užitek jen ti, kdo to vírou přijmou).

 ...obětí Jeho smrti všechny hříchy světa byly zaplaceny. (Kalvínův komentář na Koloským, 1:15).

... tak dlouho, dokud jsme bez bez Krista a jsme od něho odděleni, nemáme nejmenší užitek z toho, co udělal a vytrpěl pro spásu lidské rasy (Instituty, 3.1.1.).

„Mnozí,“ za které Kristus zemřel (Řím 5) znamená veškeré lidstvo:  Měli bychom však poznamenat, že Pavel zde neporovnává větší počet s mnohými, protože nemluví o větším počtu lidstva, ale argumentuje, že když hřích Adama zničil mnohé [všechny], spravedlnost Kristova nebude o nic méně efektivní ke spáse mnohých [všech]. (Komentář na Římanům 5:15).

Kristus nesl vinu celého světa: Schvaluji přirozené čtení, že on jediný nesl potrestání mnohých, protože na něho byla naložena vina celého světa. Je evidentní z jiných pasáží, a obzvláště z 5. kapitoly epištoly Římanům, že „mnozí“ někdy vyjadřuje všechny. (Kalvínův komentář na Izaiáš 53:12).

Toto je Jeho úžasná láska k lidské rase, že touží po tom, aby všichni lidé byli spaseni, a On je připraven přivést dokonce ty hynoucí do bezpečí. Musíme si všimnout pořadí, v jakém je Bůh připraven přijmout všechny lidi  - v pokání, aby žádný nezahynul. Tato slova ukazují způsob získání spásy, a kdokoliv z nás hledá spasení, se musí naučit následovat tento způsob. (Kalvínův komentář na 2. Petrův 3:9).

Pokud tomu rozumím správně, Kalvín zde v souladu s Biblí učí, že Bůh je ochoten přijmout všechny lidi, ale prvním krokem ke spáse a společenství s Bohem je pokání.  Bůh je připraven přijmout všechny lidi, ale má podmínku, a mnozí tuto podmínku nesplní – tj. pokání. Z toho jasně plyne, že Kalvín neučil universalismus, ale jednoduchý Biblický princip, že Bůh je ochoten přijmout všechny lidi – i když jenom ti, kdo činí pokání, k Bohu přijdou. (Viz Sk 20:21 – „pokání k Bohu a víra v Ježíše Krista.“) Biblické učení, že Kristus zemřel za všechny lidi nedává automaticky podklad universalismu, jak se hyper-kalvinisté obávají, protože i když Kristus zemřel za všechny lidi, prvním krokem spásy je pokání (obrácení k Bohu, ne skutky, které z toho vyplývají – Jk 2:17, 20, 24), které mnoho lidí není ochotno činit. Opět, i Kalvín učil, že ačkoliv spása je nabídnuta všem, jenom ti, kdo jsou ochotni činit pokání, ji přijmou.  Jak si někdo může říkat kalvinista a učit omezené smíření, které Kalvín neučil?

Jsou „mnozí“ ti „vyvolení?“ Navzdory výše uvedeným Kalvínovým komentářům, hyper-kalvinisté uvádí na podporu omezeného smíření několik veršů, ve kterých se vyskytuje slovo „mnozí/mnohé,“ což si vykládají tak, že Kristus zemřel za mnohé (tj. „vyvolené“), ale ne za všechny.  (Např. Žid 9:28; Mk 10:45, 14:24; Řím 5:15. Další verše, které obvykle uvádějí, nemají s tímto tématem už nic společného, např. 1Kor 1:26, 9:19, 10:33; 2Kor 4:15). 

V každém případě, pokud „mnozí“ jsou jen ti „vyvolení,“ za které Kristus zemřel, tento argument jde opět proti učení Bible. Pokud vykládáme Bibli Biblí, což je lepší, než ji vykládat názory teologů, přispěje nám na pomoc např. Mat 7:14, NKJ: ...úzká je branka a těžká je cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou.  Z toho vypývá, že „vyvolených“ je MÁLO. Bible jasně učí, že bude mnohem méně lidí spasených, než těch, kteří jdou po široké cestě do pekla. (Mt 7:13). I když nevím, proč Svatý Duch v některých verších řekl „mnozí“ místo „všichni,“ Bůh pro to měl nějaký účel – třeba i to, abychom studovali Bibli pilněji. V každém případě „mnozí“ může mít jen jeden ze dvou možných významů:

1. „vyvolené;“  2. celý svět. „Mnozí“ však nemůže znamenat „vyvolené,“ protože těch je menšina. Zbývající alternativa tedy je, že Svatý Duch měl na mysli všechny, neboli celý svět, což dává dobrý smysl, pokud nejsem zaujat učením „omezeného smíření.“

Závěr: Verše Žid 9:28; Mk 10:45, 14:24; Řím 5:15 nepodporují učení omezeného smíření:

Římanům 5:15, 18, ČEP:  ...Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu...

18 A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.

Kontext obou veršů jasně poukazuje na to, že jak v Adamovi všichni propadli smrti, (pokud byste nechtěli tvrdit, že někteří lidé nezhřešili), tak v Kristu byla Boží milost darovaná VŠEM. Z učení celé Bible víme, že mnozí dar spásy odmítnou, nicméně dar milost je nabídnut VŠEM, ne jen těm „vyvoleným.“

Musím podotknout, že: 1. Nejsem Arminián. 2. Neoponuji umírněnému kalvinismu. 3. Nenašel jsem v Bibli opodstatnění pro učení omezeného smíření, kterým se vyznačuje hyper-kalvinismus, tj. extrémní kalvinismus. Pokud milý čtenáři patříš k hyper-kalvinistům (extrémní výklad tzv. TULIPu, který neučil ani Jan Kalvín), tak tě ze srdce prosím, abys teď odložil svůj „filtr“ a popros Svatého Ducha, aby Ti pomohl chápat Bibli tak, jak to myslel On. Nedomýšlej se víc, než co je psáno! Hlavní důvod, proč některé pasáže ještě moc nechápeme je ten, že Bibli ještě málo známe a nespravíme to tím, že se budeme domýšlet co to znamená nebo přijímat učení jiných lidí, kteří se dopustili stejné chyby. Tak je to i s Boží svrchovaností na jedné straně a lidskou svobodnou vůlí na straně druhé. I když se někomu může zdát, že jedna věc vylučuje druhou, Bůh nám je předal v Bibli obě, bok po boku, jak níže uvedu. Pokud vyloučíme svobodnou lidskou vůli, „logika“ nás zákonitě dovede až k hyper-kalvinismu. Dalším důvodem, proč všechno v Bibli nechápeme je, že potřebujeme trávit s Bohem víc času.

2. Nepřesvědčivý argument Pavla Steigera z Bible kralické:

Nejprve uvedu znění zmíněné pasáže 1 Tim 2:1-6 v moderní Češtině z Nové Bible kralické: Především prosím, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy a díkuvzdání za všechny lidi, za krále i za všechny vysokopostavené, abychom mohli vést klidný a pokojný život ve vší zbožnosti a početnosti. Tak je to správné a milé našemu Spasiteli Bohu, který chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli poznání pravdy. Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který sám dal sebe jako výkupné za všechny lidi. 

Pavel Steiger argumentuje, že v 1 Tim 2:4 je místo slova „všichni“ použito slovo „všelijaké“ v kralické Bibli z r. 1613, tudíž je to prý ta správná alternativa. Já mám doma několik těchto Biblí a 1 Tim 2:4 zní: Kterýž chce, aby všickni²  lidé spaseni byli, a k známosti pravdy přišli.  Pod linkou je alternativní překlad: ²)všelijací. Fajn, alternativní překlad nazačuje možnost „všelijací,“ ale v hlavním textu je „všickni“ – zjevně preferovaný význam překladateli Bible kralické. Nechápu, jak Pavel Steiger může tvrdit, že „překladatelé Kralické rozumněli řeckému slovu „pas“ dokonale a přeložili ho jako všelijací.“ Ne, oni ho přeložili „všickni,“ a slovo „všelijací“ je pouze přidaná alternativa pod čarou. V každém případě kontext Bible alternativu „všelijací“ v 1 Tim 2:4 vylučuje, což uvedením mnohých veršů později prokážu.

1 Tim 2:1 má též ... za všelijaké lidi pod čarou, hlavní text zní: za všecky¹ lidi.

1 Tim 2:6 už ani nemá alternativní překlad a hlavní text čte: Kterýž (Kristus) dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvědčení časem svým.

I Charles Spurgeon odsoudil pokrucování tohoto textu: „Zde je jak naši starší kalvinističtí přátelé zacházejí s tímto textem. „Všichni lidé“, říkají, znamená „někteří lidé:“ jakoby Svatý Duch nemohl říci „někteří lidé,“ pokud měl na mysli někteří lidé. „Všichni lidé“, říkají, znamená „někteří ze všech druhů lidí;“ jakoby Pán nemohl říci „všechny druhy lidí,“ pokud to tak myslel. Svatý Duch napsal skrze apoštola „všichni lidé“ a nepochybně tím myslí všichni lidé. (Spurgeon citován v knize Iain Murray: „Spurgeon vs. Hyper-Calvinism“ str. 150, The Banner of Truth Trust, 1995).

3. Nepřesvědčivý argument Pavla Steigera stojící v osamění proti desítkám překladů Bible:

Hledal jsem v mnohých Biblích, jestli najdu např. v 1 Tim 2:6 jako „výkupné za všelijaké (nebo některé) lidi.“ Zde je výsledek: Všech 22 anglických překladů, které se mi dostaly do ruky (včetně KJ, NJK, NIV, NASB) čtou v 1 Tim 2:6: ... výkupné za všechny lidi (nebo ...za každého). Slovenský Roháčkův překlad: „za všetkých.“ České překlady: ČEP: „...výkupné za všechny,“ B-21: „výkupné za všechny lidi;“ ČSP: „... výkupné za všechny.“  Je snad náhoda, že VŠECHNY z těchto 26 překladů překládají tento verš (a další verše) ve smyslu, že Kristus zemřel za VŠECHNY lidi? Až budete mít čas, stejně posuďte i ostatní verše, kde hyper-kalvinisté zpochybňují význam řeckého slova „pas.“ Závěr si můžete udělat sami.

4. Chyba v logice - porovnávání „hrušek s jablky.“

A: Pavel Steiger přesvědčivě argumentuje několika příklady z pohledu jeho „logiky,“ např: „Když se na Letné sejde celá Praha, tak nikdo nemá na mysli Pražáky všechny, bez výjimky, do posledního, ale muže, ženy, děti, staré, mladé, vysoké, krátké, hubené, tlusté, chytré, hloupé, z každé čtvrti – prostě všechny bez rozdílu...  Bratr Steiger takto aplikuje mnoho podobných („logických“)  příkladů, aby nás přesvědčil, že „všichni“ nemusí pokaždé znamenat opravdu „všichni.“ To sice může být někdy pravda, ale když studuji, jestli je nebo není Boží vůle, aby všichni lidé byli spaseni, k tomu mi tyto argumenty nepomohou, protože vůbec nesouvisí s tím, co Bůh chce.  V přirozeném kontextu celé Bible jasně vidíme, že Bůh chce „aby všichni došli pokání“ (2 Pet 3:9), ...vedoucí ke spáse – 2 Kor 7:10.

B: Dále Pavel Steiger argumentuje výčtem Biblických pasáží, kde slova „provždy,“ „věčné,“ atd. také nejsou míněna doslova. To je samo o sobě občas pravda, ale opět to nesouvisí s tématem omezeného smíření. Bratr Steiger se dopouští „logické chyby“ prorovnáváním „hrušek s jablky.“ Steiger pouze dokázal, že základní význam slov je dále definován kontextem věty a pasáže. Ale to nedokazuje, že Bůh nemyslel, aby „všichni“ došli k pokání. Ačkoliv Steiger zdůrazňuje důležitost nevytrhávání veršů z kontextu „celé Bible, knihy, kapitoly a bezprostředního okolí,“ sám se této chyby hned dopouští – vykládá uvedené verše v nesouladu s kontextem celé Bible.  Opět, podle slovníku NZ Řečtiny řecké slovo „pas“ prostě znamená všichni, jako v češtině „všichni“ znamená všichni. Kdo k tomuto významu začne něco přidávat, jeho teologie se ocitne na tenkém ledě, jak níže uvidíte.

5. Krkolomná gymnastika argumentu „omezeného smíření.“

Když už bratr Steiger tak dobře vysvětlil, že Bůh opravdu nechce, aby všichni byli spaseni, že Kristus zemřel jen za „vyvolené,“ protože řecké slovo „pas“ neznamená „téměř nikdy“ (str. 43) „všichni“, ale „všelijací,“ nebo „někteří,“ podívejme se na pár veršů, ve kterých se řecké slovo „všichni“ („pas“) také vyskytuje. Podle jeho výkladového  principu:  

Řím 3:12: Všelijací se uchýlili... Což by znamenalo, že někteří z cesty nesešli, což je absurdní. V kralické však stojí:  Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není kdo by činil dobré, není ani jednoho.

Řím 3:23: Neboť není rozdílu. Všelijací zajisté zhřešili a nemají slávy Boží... Potom by někteří vlastně nezhřešili!  Ale v kralické stojí:  Neboť není rozdílu. Všichniť zajisté zhřešili a nemají slávy Boží.

Souhrn č. 4 a 5: Překládat samotné slovo „pas“ jako „někteří, všelijací“ je hrubá chyba. Teprve kontext věty nebo pasáže může napovědět, kdy nemáme význam tohoto slova chápat absolutně.  Může jít např. o hyperbolu, tj. úmyslně přehnané užití tohoto slova za účelem zdůraznit, co se říká (viz „na Letné se sešla celá Praha“). Podle slovníku novozákonní řečtiny „pas“ prostě znamená „všichni, jakýkoliv, každý, všechno.“  Jak dále uvidíte, v případě otázky spasení, kontext Bible neposkytuje žádný prostor pro výklad slova „všichni“ jako „všelijací,“ nebo „někteří.“

6. Masírování čtenářova podvědomí.

Steiger tvrdí, že počet veršů argumentujících proti tomu, že Bůh chce, aby všichni byli spaseni, daleko převyšuje pár ojedinělých veršů „zdánlivě“ argumentujících, že spása je nabídnuta všem. Čtěte víc Bibli místo knih od extrémních kalvinistů a uvidíte, že to zdaleka není pravda (viz č. 7).

7. Argument předchází Písmo, místo aby argument vycházel z Písma.

Pro Pavla Steigera zřejmě každý verš, který odporuje jeho učení omezeného smíření je automaticky brán jako „zdánlivě odporující“ a je třeba ho vysvětlit tak, aby byl v souladu s jeho teorií. Není to náhodou naopak, že jeho učení omezeného smíření je v rozporu s MNOHÝMI verši z Bible? Přesvěčte se:

Jn 1:29, ČEP: Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.“ Řecké slovo pro „svět“ je „kósmos,“ (2889) a znamená „svět, včetně jeho obyvatel.“ Slovo „Kósmos“ neznamená „svět, včetně některých obyvatel“. To, že Kristus sejmul hřích celého světa samozřejmě neznamená, že celý svět spasil, protože podle Bible je spása podmíněná PŘIJMUTÍM DARU spasení. (Ef 2:8-9).

Jn 1:7, NASB (překlad oblíbený americkými kalvinisty): ... aby všichni uvěřili skrze něho.

Jn 3:16, NASB: ... aby kdokoliv v Něj uvěří, nezahynul...

Jn 3:17, NASB: ...aby svět byl skrze Něj spasen.

Jn 4:42 ČEP: ... víme, že toto je opravdu Spasitel světa.

Jn 6:51, NKJ: ...kdokoliv jí z tohoto chleba, bude žít navěky; a chléb, který dám, je Moje tělo, které dám za život světa.  

Jn 12:32, KRA: A já, budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.

Zatím jsem prolistoval jen jednou knihou Nového Zákona, a důkaz, že spása je nabídnuta každému člověku je zcela evidentní - pokud nechcete s významem slov „svět, všichni a kdokoliv,“ provádět krkolomnou gymnastiku. Zde je pár dalších veršů:

Sk 17:30, NBK: Bůh ale přehlédl časy této nevědomosti a nyní ukládá všem lidem všude, aby činili pokání.

Řím 5:18, ČEP: A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.

2 Kor 5:15,19, NBK: On zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, nadále nežili sami pro sebe, ale pro toho, který za ně zemřel... Bůh v Kristu uzavřel se světem mír!

Is 53:6, KRA: Všickni my jako ovce zbloudili jsme, jeden každý na cestu svou obrátili jsme se, a Hospodin uvalil na něj nepravosti všech nás.

Řím 3:23-24, KRA: ... všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží. Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréhož se stalo v Kristu Ježíši. Kdo můžou být učiněni spravedlivými skrze vykoupení? Všichni, kdo zhřešili! Je tu snad někdo, kdo nezhřešil? (Spása samozřejmě závisí na tom, zda člověk Boží nabídku spasení přijme nebo odmítne – viz další článek o svobodné vůli člověka.)

Pozn: NBK, B-21, ČEP a ČSP čtou v následujícím verši (Řím 3:25), že Kristus se stal smírnou obětí „pro ty, kdo věří (v Jeho krev).“ To může dělat dojem „omezeného smířeni“ – které je jen „pro ty, kdo věří!“ Ale překlady této pasáže v NBK, B-21, ČEP a ČSP se evidentně opírají o rukopisy podle „Nestle Alland“ a „United Bible Societies,“ které silně čerpaly z Egyptských kodexů (např. Alexandrinus, Sinaticus, Vaticanus), jejichž texty byly ovlivněny gnostickým učením. Mnohé americké překlady, KRA, Textus Receptus a [ČSP alternativa pod čarou] výstižněji uvádějí: ... kterého Bůh ustanovil jako smíření v Jeho krvi, skrze víru...  Nejde tedy o smíření nabídnuté pouze pro ty, kdo věří, protože je Bůh „vyvolil,“ ale o smíření nabídnuté skrze víru – kterou podle Bible může mít každý, pokud chce věřit. I když v jistém smyslu víra pochází z Boha (Žid 12:2), můžeme ho poprosit, aby nám ji dal - Mk 9:24; Lk 17:5; (další verše ohledně toho, že víra záleží nejen na Bohu, ale i na člověku - Mt 21:22, 23:23; Řím 3:26, 28, 4:11, 10:17; Col 1:23; 1 Tim 4:1, 5:12, 6:10, 6:20-21; 2 Tim 4:7; Žid 11:6, 1 Jn 5:4; Zj 2:13).

1 Pet 3:18, NBK: Vždyť i Kristus, sám spravedlivý, jednou trpěl za hříchy nespravedlivých, aby nás přivedl k Bohu. Všichni jsou nespravedliví, protože zhřešili, (Řím 3:10, 23-24) ne proto, že nejsou „vyvolení.“ Kristus nezemřel pouze za „vyvolené,“ ale za nespravedlivé, tj. hříšné – a to se vztahuje na všechny lidi.  

2 Pet 3:9, KRA: Pán... nechtě, aby kteří zahynuli, ale všickni ku pokání se obrátili.

1 Janův 2:2: On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa. Ani zde se horlivý hyper-kalvinista nedá odradit, aby vás s sebou nevzal na horskou dráhu své „logiky,“ vyplývající z jeho porovnávání hrušek s jablky. Bude vám tvrdit, že „svět“ neznamená „celý svět“ (podobně jakože „všichni“ neznamená „všichni“). To je ale problém se čtením Bible skrze jeho filtr. To, že Kristus zemřel za hříchy celého světa samozřejmě neznamená, že budou všichni spaseni, jak jsme si vysvětlili dříve. Bez hyper-kalvinistického filtru zde jasně vidíme porovnání církve a celého světa. Kristus zemřel nejen za církev („vyvolené“), ale za hříchy celého světa. 

1 Janův 4:14, Young‘s Literal Translation: A my - my jsme viděli a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna -  spasitele světa.

Řím 10:13, Textus Receptus: Protože každý, kdo se dovolává Pánova jména, bude zachráněn. Bůh nikde neříká „každý z těch, které jsem vyvolil!“ Bůh jednoduše říká každý!

Jak vidíte, v Bibli je mnoho veršů jasně argumentujících pro to, že Kristus zemřel za všechny lidi. Z toho vyplývá, že Bůh nabízí spásu všem, i když samozřejmě ví, že všichni spaseni nebudou. Bůh by byl mnohem raději, a přímo je to Jeho touhou, aby nikdo nemusel trpět v pekle, protože je nejen Bůh Svrchovaný, Svatý a Spravedlivý, ale také Milosrdný, Milující a Milostivý. Ale právě proto, že Bůh DAL lidem svobodnou vůli, Bůh respektuje jejich rozhodnutí přijmout nebo odmítnout Jeho milost, i když konec těch, kdo Jeho milost odmítnou, je hrozný. Svobodná vůle člověka však nijak neomezuje Boží svrchovanost - více detailů níže.

8. Chyba v „logice,“ že Ježíš nemohl zemřít za zrůdy jako byl Himmler (str. 46). Bible nikde netvrdí, že Ježíš zemřel jenom za „slušné“ hříšníky. Pokud byl Himmler tak hrozný hříšník, že za něj Ježíš nezemřel, kde najdeme rozdělující čáru mezi „slušnými hříšníky“ a „hroznými hříšníky?“

Bude Bůh soudit vrahy? Ano. Bude Bůh soudit zvrhlíky? Ano. Bude Bůh soudit lháře? Ano (Zj 21:8). Bůh bude soudit každý hřích a aby Kristova oběť byla úplná, jako že úplná byla, tak Kristus musel zemřít za všechny hříchy všech lidí, ne jen za všechny hříchy „vyvolených.“  A pokud tedy za všechny tak i za hříchy Himmlera. To ovšem neznamená, že když Kristus zaplatil i za hříchy Himmlera, že je Himmler automaticky spasený. Ovoce Himmlerova života (poznáte je po ovoci – Mt 7:20, 12:50) svědčí o tom, že Ježíšovu oběť za své hříchy nepřijal. To je ovšem kámen úrazu pro hyper-kalvinistu, protože ten nevěří, že člověk má svobodnou vůli ohledně spasení. Čtěte Bibli bez nějakého filtru, jak se přirozeně čte, a sami uvidíte, že i po pádu Adama má člověk svobodnou vůli (i ohledně spasení). Příklady jsou uvedeny níže.

9. Jak se hyper-kalvinista dopracuje k omezenému smíření? Uvádím několik hyper-kalvinistických argumentů, které předchází Písmo a v důsledku filtrují Písmo do hyper-kalvinistické formy:

A. Duchovně mrtvý člověk je jako mrtvola, tudíž nemůže pro svou spásu nic udělat. Na první pohled to může dávat smysl, obzvlášť v baráži argumentů, které obvykle toto tvrzení následují, ALE TO PROSTĚ NENÍ PRAVDA! Je sice Biblické, že veškerou práci spasení pro nás vykonal Kristus a my v té práci nemáme žádný podíl. Ale není Biblické zajít tak daleko, že člověk není schopen dar spásy ani přijmout. Mrtvola samozřemě dar přijmout nemůže, ale živý člověk ano. 

Na rozdíl od mrtvoly, i duchovně mrtvý člověk má bušící srdce, živou duši, přemýšlí, pozoruje, a VNÍMÁ Boží přitahování a obviňování z hříchu (Jn 16:8). Bůh osvětluje duši člověka (Jn 3:19-21, Sk 28:18; 2 Kor 4:6; Žid 6:4). Může být pravda, že hříšný člověk sám Boha nehledá, ale také je pravda, že Kristus přitahuje každého člověka (Jn 12:32), nejen vyvolené - protože Bůh chce, aby všichni došli pokání (2 Pet 3:9), které vede ke spáse (2 Kor 7:10). Mnozí Kristovo přitahování ignorují, dál si žijí po svém a zatvrzují si proti Bohu své srdce, jak psal Kalvín v jeho Institutech – viz bod č. 1. (Pří 14:12, 16:25, NKJ: Je cesta, která se zdá člověku správná, ale na konci je cestou smrti.) Ale jiní na Kristovo přitahování reagují (Jn 3:21) a eventuelně sejdou ze své cesty - dojdou ke zbožnému zármutku nad svým hříchem a uvěří v Ježíše Krista, který je vykoupil - 2 Kor 7:10; Sk 3:19, 4:12.

Hyper-kalvinsita si též myslí, že „přijetí daru je práce,“ a proto pak učí, že člověk ani není schopen spásu přijmout. Z toho pak vyplývá hyper-kalvinistický pojem „vyvolení“ které musí být logicky následováno „omezeným smířením,“ že Ježíš nezemřel za všechny lidi.

Když však nějaký dobrák zachrání chudáka před exekucí tím, že zaplatí jeho dluhy, práci vykonal ten, kdo ty dluhy zaplatil. To, že chudák přijal jeho štědrý dar, není práce, ale pouhé přijmutí daru. Chudák pro ty darované peníze nepracoval. Kdyby přijetí daru byla práce, pak by to odporovalo Ef 2:8-9, kde Pavel učí, že spása není ze skutků, že je to dar, který se přijímá vírou (ne „vyvolením“). Evidentně apoštol Pavel nepovažoval přijetí daru za skutky (práci), protože učil, že spása není ze skutků, že je to dar. Z Ef 2:8-9 též vyplývá, že Pavel považoval duchovně mrtvého člověka za jinak dostatečně živého na to, aby byl schopen dar spásy přijmout – k čemu by bylo učení o daru spásy, kdyby ho nikdo nemohl přijmout.

B. Bůh je svrchovaný, tudíž člověk nemůže mít svobodnou vůli. Svobodná vůle člověka by prý omezila Boží svrchovanost, což je pro hyper-kalvinistu nemyslitelné.

B-1. I zde se taková „logika“ dopouští porovnávání hrušek s jablky.  Kdybych následoval tuto „logiku,“ že “nic nemůže omezovat Boží svrchovanost, aby Bůh byl vskutku svrchovaný,“ jak potom hyper-kalvinista vysvětlí, že je je řada věcí, které ani svrchovaný Bůh nemůže dělat – např. lhát, spáchat cizoložství, krást, odsoudit nevinného, vraždit... Je zjevné, že samy šlechetné Boží vlastnosti „omezují“ jeho svrchovanost. Kdo se chce ale až takhle „rýpat“ v Boží svrchovanosti? Bůh je svrchovaný a hotovo. To ale neznamená, že svou svrchovanost ješitně prosazuje za každou cenu!  V záchraně člověka nejde o Boží svrchovanost, ale o to, co Bůh chce – aby všichni došli pokání (2 Pet 3:9; Řím 2:4).  

B-2. Člověk prý ztratil svobodnou vůli po Pádu Adama a Evy do hříchu. Ale Gen 9:6: Kdo prolije krev člověka, člověkem jeho krev bude prolita; protože Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Jak 3:9: ...lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě.  I po pádu Adama a Evy do hříchu se Bůh odvolává při ustanovení po-potopního řádu na to, že člověk byl stvořen k Jeho obrazu. Proč by to zmiňoval, kdyby to už nebylo aktuální?!  Podobně Jakub píše, že stejným jazykem, kterým žehnáme Bohu, tím samým jazykem proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě. Jakub zjevně nemluvil o tom, že proklínáme Adama a Evu, ale lidi, které známe. Samozřejmě člověk ztratil hříchem svatost a tím společenství s Bohem, ale neztratil úplně všechno, s čím ho Bůh stvořil, jako např. svědomí, svobodnou vůli a duši.  Když se nenecháte zmást hyper-kalvinistickým učením, že člověk nemá svobodnou vůli, potom nemusíte například složitě vysvětlovat, že „všichni“ neznamená všichni a „svět“ neznamená svět.

B-3. I když je Bůh samozřejmě svrchovaný, rozhodl se dát člověku svobodnou vůli, aby ho člověk mohl milovat – dobrovolně. Aby člověk mohl milovat, musí se k tomu rozhodnout dobrovolně. Z toho vyplývá, že musí mít svobodnou vůli. I za cenu toho, že mnozí lidé se prosazením své svobodné vůle rozhodnou opačně.

B-4. Právě svobodná vůle člověka dělá svrchovaného Boha svrchovaným Bohem. Leckterý tyran dovede být svrchovaný, když jeho poddaným nic jiného nezbývá, ale Bůh je svrchovaný NAVZDORY naší svobodné vůli - protože je všemocný Bůh.

B-5. Ani Kalvín neučil, že člověk ztratil svobodnou vůli:

„Jako spravedlivé potrestání zlých, potom co si sami zavřeli své oči, Bůh učiní jejich srdce tupé a těžké,   a tudíž, vidouce, nevidí.“ (CHAPTER IV.: THE KNOWLEDGE OF GOD STIFLED OR CORRUPTED, IGNORANTLY OR MALICIOUSLY. - John Calvin, The Institutes of the Christian Religion [1537]).  V kontextu chápeme, že zlí nejsou ti „nevyvolení,“ nýbrž ti, kdo si zavírají oči – svévolně, projevem svobodné vůle (viz Jn 3:19-20).

B-6. Bůh zvolal skrze Ozeáše 4:6: „Můj lid zaniká pro nedostatek poznání... protože jste odmítli poznání, tak vás také odmítnu... zapoměli jste zákon vašeho Boha.

Apoštol Pavel zmiňuje v Řím 1:21, 28 podobný princip – lidé znali Boha, ale nestáli o to, aby si poznání Boha uchovali, jejich pošetilá srdce byla zatemněna a proto je Bůh vydal zvrhlé mysli!  Tito lidé ztratili poznání Boha svévolně, projevem své svobodné vůle – nechtěli, aby jim Bůh mluvil do jejich hříšného života. Například v těchto verších (1 Tim 4:1, 5:12, 6:10, 6:20-21) lidé opustili víru (vysvětlení proč naleznete v Lk 8:13) – ne proto, že je Bůh „nevyvolil,“ ale proto, že se tak svévolně rozhodli – svobodnou vůlí. Proto je Bůh bude soudit spravedlivě – za to, co si svobodně vybrali, ne za to, že je „nevyvolil,“ a ne proto, že je svrchovaný a „může si dělat co chce.“

B-7. Pokud člověk nemá svobodnou vůli, pak by vskutku spása byla jen pro ty, které si Bůh „vyvolil.“

Podle výše i níže uvedených veršů však vidíme, že člověk neztratil svobodnou vůli ani po pádu do hříchu. A Biblické „vyvolení“ bere v úvahu lidskou svobodnou vůli! Z toho vyplývá, že přijmout spásu může každý a tudíž omezené smíření, jako i jiná učení hyper-kalvinismu, je nebiblické. Je smutné, že někteří hyper-kalvinisté pod tlakem Biblických pasáží jasně prokazujících svobodnou vůli člověka - i ohledně spasení, se uchýlí k „double-speak.“ Zjednodušeně řečeno, oni říkají: „Člověk má svobodnou vůli, ale nemá svobodnou vůli.“ Osobně věřím, že Bůh napsal Bibli pro každého a ne jen pro pár „vyvolených mudrců,“ tak pro nás prostomyslné, člověk buď má a nebo nemá svobodnou vůli a hotovo. Ne, že mu ji po pádu Adama zbylo jen trošku nebo vůbec nic a podobné nesmysly. A jak čteme Písmo, tak vidíme, že je protkané nejen důsledky, ale i projevy svobodné vůle člověka i po pádu Adama.

Jn 7:17, NBK: Bude-li někdo chtít konat jeho vůli, pozná, je-li to učení z Boha, nebo zda mluvím sám za sebe.

Lk 7:30, NKJ: Ale farizeové a znalci Zákona odmítli Boží vůli pro sebe, nenechali se jím pokřtít. Snad budete souhlasit, že když farizeové odmítli Boží vůli pro sebe, tak měli také možnost ji přijmout.  

Gal 6:7-8: Nepleťte se, Boha nikdo neošálí. Člověk sklidí to, co zasel. Kdo zasívá pro své tělo, sklidí z těla záhubu; kdo zasívá pro Ducha, sklidí z Ducha věčný život. Člověk nesklidí, co Adam zasel, ale co každý člověk konkrétně zaseje pro sebe. A kontext se jasně dotýká spásy.

2 Kor 5:20: ... prosíme vás, usmiřte se s Bohem – proč by je Pavel prosil, kdyby to na nich nezáleželo?!

Deut 30:19 – vyberte si život! Proč by to Bůh říkal, kdyby si lidé nemohli vybrat, protože už jsou „vyvolení a nevyvolení?“

C: Člověk nemůže mít svobodnou vůli, protože ta by ho dělala dobrým.  Ale to jsem v Bibli nikde nenašel! Svobodná vůle nemá nic společného s tím, jestli je člověk dobrý nebo špatný! Svobodná vůle pouze umožňuje člověku vybrat si mezi dobrem a zlem! Milovat nebo nemilovat Pravdu! Přijmout nebo odmítnout Boží milost! Bez svobodné vůle by člověk byl naprogramovaný robot!  

D: Člověk je „pouhý“ kus bláta (Řím 9:21). I když to zde Pavel tak píše, opět ke správnému porozumění musíme použít kontext celé Bible. Jsou bezpochyby pasáže, které jsou pro nás těžké pochopit, ale víme, že asi chtějí říci něco hlubšího, než co vyjadřují samotná slova v jednom verši.

Například Ježíš řekl, že pokud někdo nechce nenávidět svého otce a matku, není ho hoden – Lk 14:26.

Slyšel jsem smutnou story z Číny, kde mají nedostatek Biblí a tak si v některých případech křesťané vytrhnou každý pár stránek a pak si je navzájem půjčují. Jedna čerstvě spasená dívka dostala pasáž s tímto veršem (Lk 14:26) a protože chtěla být poslušná Kristu, tak opustila svou matku - myslela, že ji prostě musí nenávidět...  Ať už ten verš znamená cokoliv, víme, co neznamená – Ježíš doslova nemyslel, že máme nenávidět rodiče, protože by odporoval 5. přikázání. Dává víc smyslu, že Ježíš chtěl zdůraznit, že naše láska k němu by měla daleko převyšovat naši lásku k vlastní rodině (viz Mt 10:37).

Podobně je to s Římanům 9. I když Pavel píše o člověku jako jílu na hrnčířském kruhu – v kontextu celé Bible víme, že člověk je pro Boha mnohem víc, než bezcenný „kus bláta“. Bůh si svého, byť padlého stvoření tak cení, že za něj vydal svého jediného Syna (Jan 3:16). A jak jsem výše uvedl, netýká se to jen některých hříšníků, ale všech hříšníků. A právě v kontextu celé Bible musíme zhodnotit nejen co Řím 9 znamená, ale také co to neznamená – a v kontextu Bible víme, že Bůh si člověka padlého do hříchu cení tolik, že dal za jeho záchranu to nejdražší z celého vesmíru – život Svého jediného Syna. To by neudělal za bezcenný kus bláta. Tudíž Pavlův argument měl hlubší cíl než učit, že člověk je pouhý kus bláta v rukou hrnčíře.

10. Závěr:

S pomocí přirozeného čtení Bible jsem dospěl k závěru, že omezené smíření je nebiblické. Vidíme, že Bible učí v mnoha pasážích, že Ježíš zemřel za všechny lidi, za celý svět. Charles Spurgeon odsoudil překrucování slov - konkrétně „všichni lidé“ na „někteří lidé“ nebo na „někteří ze všech druhů lidí.“ Ani Jan Kalvín neučil omezené smíření. Dále jsme si ukázali, že mnohé argumenty Pavla Steigera nesouvisí s předmětem debaty, tudíž jsou neplatné. Bratr Steiger se dopouštěl logické chyby v „porovnávání hrušek s jablky.“ „Na Letné byla celá Praha“ je jasná hyperbola, zatímco „hle, Beránek Boží, který snímá hřích světa“ (Jn 1:29) neposkytuje spolu s jinými pasážemi důvod vnímat text jinak, než jak zní – tj. že Beránek Boží přišel sejmout hřích světa = celého světa. Hyper-kalvinista „logicky“ dojde k omezenému smíření, protože přijal mylné argumenty z hyper-kalvinistické literatury - například, že duchovně mrtvý člověk je jako mrtvola a že ztratil svobodnou vůli.

Poukázali jsme na to, že apoštol Pavel považoval i duchovně mrtvého člověka za jinak dost živého na to, aby byl schopen přijmout dar spásy. I když Kristus přitahuje každého hříšníka, člověk může přijmout nebo odmítnout dar spásy, protože má svobodnou vůli. To vysvětluje, proč někteří lidé nejsou spasení, i když Kristus zemřel za celý svět. Bratr Steiger též demonstroval, že zatímco učí, že nemáme vytrhávat verše z kontextu Bible, sám se při prosazování svých argumentů této chyby často dopouští. Dále ve svém argumentu, že Kristus nemohl zemřít za zrůdy jako byl Himmler, Pavel Steiger odhalil své nesprávné pochopení Kristovy oběti za celý svět. To, že Kristus zemřel za celý svět, neznamená, že celý svět bude spasený, ale jen ti, kdo přijdou k Bohu v pokání (Sk 20:21) a vírou přijmou Kristovu oběť za jejich hříchy. Shnilé ovoce Himmlerových zločinů naznačuje, že pokání k Bohu neučinil (Jak 2:17, 20), tudíž spásu nepřijal, i když Kristus zemřel i za něj.  

2 Kor 11:3, NKJ: Bojím se, že jako had podvedl Evu svou prohnaností, aby vaše mysl nebyla zkorumpována od jednoduchosti, která je v Kristu. Křesťanská víra spočívá v jednoduchosti, která je v Kristu. Pokud někdo musí neustále vysvětlovat, že to, co v Bibli čtete vlastně znamená něco jiného, tak to už není jednoduchá a tudíž ryzí křesťanská víra. Na článku Pavla Steigera vidíme smutný, ale typický příklad, jak horlivý hyper-kalvinista je nucen překrucovat verše, které s jeho učením nesouhlasí. Mrzí mě, že musím vyjádřit důrazný nesouhlas s jeho učením, protože chápu, že má dobré úmysly, a hodně Boží službě obětoval. Ale aby jednota mezi křesťany mohla prospívat, nesmíme se bát odhalovat nebiblická učení (Juda 3), která se do církve neustále hrnou. Bylo by lepší připustit: „Tomuhle úplně nerozumím,“ než se dopouštět překrucování Písma, kterého se právě tak dopouštějí i jiní lidé, kteří vyznávají Krista. Na učení např. Svědků Jehovových, Mormonů a Katolíků vidíme, kam až je překrucování Písma zavedlo! Raději připustím, že některým věcem v Bibli úplně nerozumím. To mi však nebrání v tom, abych mohl rozlišit, co Bible ROZHODNĚ NEUČÍ – konkrétně „omezené smíření.“ Modlím se za bratra Steigera, i ostatní, kdo propadli učení extrémního kalvinismu, aby byli schopni odstranit tento filtr a využili svůj cenný potenciál k vyučování Písma podle jeho přirozeného významu.

Co se týče vykládání významu textu - jak řekl Charles Spurgeon, kdyby Svatý Duch chtěl říci něco jiného, tak by to tak napsal. Mějme na paměti, že Bůh bude soudit učitele Písma přísněji (Jak 3:1), a že hyper-kalvinisté budou muset složit účet za překrucování Bible. Proto se řiďme radou apoštola Pavla: „Nedomýšlejte se víc, než co je psáno...“ (1 Kor 4:6, Textus Receptus).

Pro gurmány hlubokého intelektualismu, kterými se zdají být vedoucí proponenti hyper-kalvinismu, doporučuji detailní knihu od Normana Geislera „Chosen But Free: A Balanced View of God’s Sovereignty and Free Will.“ (Bethany House Publishers.) Tato kniha poukazuje na excesy hyper-kalvinismu i arminianismu a nabízí společné, Biblické řešení. Mimochodem, podle jeho vlastních slov, Geisler se považuje za umírněného kalvinistu, ne za armeniána. O dalších chybách hyper-kalvinismu si můžete vyžádat články na: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

 © 2011 Milan Tachecí