Derek Prince – souhrn: Tento mezinárodně známý učitel sám připustil, že během nejlepších let své kariéry byl podle jeho vlastních slov posedlý několika démony. Jakou teologii můžete čekat od učitele, který je posedlý démony? Např. vyučující dopis č. 5, Svobodni k uctívání, str. 3-4, který mám doma v angličtině, v tom Prince  říká, že byl posedlý démonem strnulosti a popisuje, jak ten démon z něho vyšel, když mu bylo 79 let. Jinými slovy, kromě jiných démonů, kteří z něj vyšli dříve, on byl do 79. roku svého života posedlý démonem strnulosti. Shodou okolností se mi dostala do rukou brožurka z občanského sdružení Juda na Mělníku, kde ve vydání prosinec 2008, Juda info 5, mají tento vyučující dopis od Dereka Prince přeložený. A Derek Prince hned činí subjektivní závěr, že velká část církve trpí démonem strnulosti a měla by se uvolnit. Zde máte jasný příklad toho, jak Derek Prince sestavuje svá učení – na základě subjektivních zkušeností!  Sice používá Bibli, ale jeho zkušenosti mají nad Biblí vyšší prioritu. A tak nakonec Derek Prince neučí Bibli, ale své subjektivní zkušenosti a názory, které se snaží podložit Biblí!

Svatý Duch v N.Z. nikde nemluví o tom, že by církev mohla být strnulá, ale odpadlá!  A jak se chová odpadlá církev? TĚLESNĚ! Hello!!!

Jak máme uctívat Boha podle Nového Zákona: V duchu a pravdě, ne tělesně! Ne honěním se za zázraky a ne vyhledáváním emočních extází během "živé" Bohoslužby.  Jan 4:24: Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, ho musí uctívat v duchu a v pravdě.  

Jak máme Boha uctívat? Ve Svatém Duchu a podle Písma, které je Pravda. Ne podle Dereka Prince a jemu podobných, ale podle Písma. Ne v emoční extázi. Písmo nikde neříká, že bychom se měli více uvolnit, a třeba i křepčit, jak se to dnes v mnoha církvích nosí. Ale naopak, Písmo nás mnohokrát varuje před odpadnutím od Pravdy (2 Tes 2:3), před zapomenutím naší počáteční lásky, (Zj 2:4), před rouháním Svatému Duchu (Mk 3:29), před lhaním Svatému Duchu (Sk 5, Ananiáš a Zafíra – jediní dva lidé, kteří v N. Zákoně "padli pod mocí" Svatého Ducha – a už nevstali. Svatý Duch z nich učinil odstrašující příklad, protože mu lhali – tj. chovali se ke Svatému Duchu neuctivě, bez posvátné bázně).

Ale podle Dereka Prince, když při Bohoslužbě, která by měla být přinejmenším důstojná, a probíhat v posvátné bázni, když nekřepčíš, tak jsi podezřelý z toho, že máš démona strnulosti.Připomeňme si, že Prince tohle vyučoval, když byl zároveň posedlý démony.

Víte co se stalo Aaronovým synům, v Leviticus (3. Mojžíšova 10:1-3), když NEDŮSTOJNĚ uctívali Boha? 

Nevíme přesně, čím se provinili:

1.     Pozřeli opojný nápoj?  – v 10:8

2.     Použili k zažehnutí jiný oheň, než jak to předepsal Hospodin? (v. 10:1).

3.     Když dav začal jásat, při pohledu na Boží slávu, Nádab a Abihú odváděli pozornost od Boha na sebe?

Já jsem pro č. 2, ale v každém případě víme, že Aaronovi synové, kněží, dělali správnou věc špatně. Uctívali Boha, ale nesvatým způsobem. Dnes žijeme v době milosti, a tak boží soud trpělivě čeká, boží oheň dnes nikoho nepozře, ale tím víc bychom si měli dávat pozor na to, jak Boha uctíváme. A Bůh nás nenechal ve tmě. Je o tom celá Bible! Jen pár bodů kterými se můžeme při uctívání Boha řídit:

1. Pří 9:10: „Bázeň boží je počátek moudrosti a znalost Svatého je porozumění.“

2. Žid 10:31: Je to hrozná věc, padnout do rukou živého Boha.

3. Když se Izaiáš, svatý prorok, po tom, co vyřkl bědy druhým, ocitl v 6. kapitole ve společnosti Boha,  jeho první slova byla: „Běda mi, jsem ztracen. Jsem člověk nečistých rtů a bydlím mezi lidmi nečistých rtů, a spatřil jsem na vlastní oči Krále, Hospodina zástupů“       Iz 6:3-5.

4. Jak vypadá uctívání Boha v nebi? Chválí Boha, vyznávají, že je svatý, padají před ním a klaní se mu. Zj. 4,5,7; Ezechiel 1:28...

5. Když lidé viděli Ježíše, padli před ním tváří k zemi „Poklonil se až k zemi“ (Abrahám, Gen 18:2)

 (Když jsem Ho spatřil, padl jsem mu k nohám jako mrtvý – Zj 1:17, apoštol Jan)...

6. Bohu patří spása, sláva, úcta a moc! Zj 19:1 .... 2. PŘÍCHOD – Zj 19:11...

Co mi tedy tyto verše a mnohé další napovídají o tom, jak bychom měli uctívat Boha? V posvátné úctě, jako Všemocného Stvořitele, jak nám ukazuje Bible! Nebo bychom se snad měli "uvolnit, zavýskat si, zachechtat se, zatancovat si, zatřást se jako při padoucnici, povyrazit si, zaštěkat si, mluvit jeden přes druhého jazyky, křepčit," atd... podle návodu Dereka Prince? Nevím jak vy, mě Bůh nahání posvátnou úctu! Ne panický strach, to ne, on je můj a váš nebeský Otec, ale je též Svatý. Chápání rovnováhy Boží svatosti a milosti na jedné straně a mé hříšné přirozenosti, kterou pokryla Kristova svatá krev na druhé straně, je klíčem ke stylu uctívání přijatelného Bohu. Posvátná úcta, hluboké zlomení nad hříchem, a nesmírná vděčnost mi připadají být Biblickým projevem při uctívání Boha. Staré pohanské metody, zavlečené do křesťanské "bohoslužby" nikoliv.

Porovnejte si s Biblí další učení Dereka Prince uvedené na "apologet," z které částečně čerpal tento článek:  http://www.apologet.cz

© 2007 Milan Tachecí